Článek
Když jste krátce po přestávce inkasovali podruhé, nevypadalo to s vámi vůbec dobře. Souhlasíte?
Je to tak. Už začátek nám nevyšel. Málo jsme si věřili na balonu, spíše jsme to nakopávali za obranu, snažili se to udržet nahoře. Po vedoucím gólu domácích jsme se trochu zlepšili, začali něco hrát. Když jsme pak hned na začátku druhé půle dostali druhý gól, už jsme neměli, co ztratit. Vrhli jsme se do ofenzívy, chtěli to za každou cenu zlomit, a nakonec jsme rádi, za bod.
Před penaltou, která vás vrátila do hry, to vypadalo, že už nemáte kam jít?
Je to tak. Místo tam skoro nebylo. Zasekl jsem si to, dva hráči tam prošli, ale pořád jich tam bylo strašně moc. Poslední šanci jsem viděl v tom, dát si to mezi nohami Gonzáleze, on tam jednu nechal a bylo to.
Štěstí při vás stálo i při vyrovnávací trefě. Gólman Macík se po míči hodně natahoval. Trnul jste, aby to do brány doskákalo?
Jo. Bál jsem se. Přebíral jsem to nalevo, abych to měl, co nejdál od obránce. Chtěl jsem to tam jen prorvat, už jsem ani nekoukal, kam to dám.
Měl jste před bránou až nečekaně hodně prostoru. Bylo to vaším dobrým pohybem?
Intuitivně, když tam šel centr, jsem si počkal. Zadák, co tam byl se mnou, šel pomoci do souboje, který prohráli, z něhož se míč dostal nakonec ke mně, a vlastně díky tomu mě uvolnil. Já jsem jen čekal, zda to ke mně přijde či ne.
Sigma hrála bez klasických středních obránců. Měli jste to v hlavách?
Vnímali jsme to a připravovali se na to. Když jsme před zápasem zjistili, že tam není ani jeden ryzí stoper, chtěli jsme udržet nahoře co nejvíce balonů, protože jsme věděli, že hráči, co tam nastoupili, nejsou tak siloví. Za začátku se nám to nedařilo, ale pak jim došla trochu síla, přece jen poslední dobou nehráli, a začali jsme je přetlačovat.
V zápase jste dostali sedm žlutých karet, zatímco Hanáci jen jednu. Bylo to přemírou agresivity?
Nevím, pár těch žlutých bylo oprávněných, ale nějaké naopak byly zbytečné. Občas jich prostě vyfasujete víc. bylo to i tím, že jsme hráli na riziko a museli potom zastavovat brejky.