Článek
V úterý jste hrál stopera, teď záložníka, přitom doma jste na pravé straně. Na jakou pozici jste se vlastně do Liberce vrátil?
Dobrá otázka. (usměje se) Myslím, že se to ještě vyprofiluje během přípravy. Záleží na tom, kde mě bude trenér potřebovat a potažmo i na tom, kde se budu cítit dobře já.
Kdyby záleželo jen na vás, šlo by o pravého beka?
Představit si dovedu opravdu všechny varianty. Středního obránce i pozici, kterou jsem hrál s Ústím v přípravě. Ale na téhle pozici jsem hrál opravdu po velmi dlouhé době. Naposledy snad ještě ve Slavii. V Brémách jsem také měl jedno období, kdy jsem hrál na pozici osmičky. Takže vím, jak se ve středu pohybovat, ale určitě to chce více trénovat a odehrát tam nějaké zápasy, aby se člověk cítil zběhlejší.
Zaznamenal jste gól a asistenci. Cítíte se fresh?
Cítím se asi tak fresh, jako když jsem třetí den v přípravě a mám za sebou dva tréninky a dva zápasy po poločase... Popravdě, úplně fresh nejsem, ale pomalu se do toho dostávám.
Pochopitelně tím narážím na váš úspěšný klip parodující seriál Fresh Prince, který jste při příležitosti vašeho návratu do Liberce natočil. Jak se tenhle nápad narodil?
Začal jsem spolupracovat s Michalem Markem z jedné marketingové společnosti, protože spolu připravujeme jeden charitativní projekt, který zveřejníme k 23. červenci. Bavili jsme se a on nadhodil, že bychom mohli udělat welcome video třeba ve stylu Fresh Prince. Má první reakce byla, že jsem už na Fresh Prince trochu starší. Říkal, že ho ale určitě dokážu zahrát. Šli jsme s tím za kluky z marketingu v Liberci, zda by souhlasili s touto formou a naštěstí byli pro. Pak už jsme jen řešili detaily, jaké záběry uděláme, jak originální video pozměníme, aby vše dávalo smysl.
V rozhovoru pro Sport.cz mimochodem Michael Marek řekl, že byste se měl dát na hereckou kariéru. Lákala by vás?
Troufal bych si jen na nějaký kratší spoty. Ale jak víte, jsem velký fanoušek filmů a seriálů. Tenhle svět je mi hodně blízký, zajímám se o něj po všech stránkách. Nejen něco hrát, ale i jak se to natáčí, záběry, hudba. Jde o moje hobby.
Váš klip hodně zaujal i za hranicemi Česka. S jakými reakcemi jste se setkal vy osobně?
Byly dobré, byť někdo byl na začátku trochu skeptický. Naštěstí všechny reakce jsou víceméně pozitivní. Asi víc, než se čekalo.
Co tomu říkali v Brémách?
Psali mi víceméně všichni spoluhráči i lidé z klubu, že jde fakt o skvělé uvedení do nového působiště. I lidi z marketingu psali, že je to fakt dobrý PR. Myslím, že jsme využili vhodnou situaci tím správným směrem. Hodilo se při příležitosti návratu po devíti letech udělat něco víc, než jen jednu fotku nebo krátké video.
Dělat něco navíc jste si v Německu asi musel zvyknout, abyste se tak dlouho udržel na špičkové úrovni. Co vás teď ve fotbale žene dál?
Fotbal mám rád, jsem rád v kabině, a myslím, že mám na to ještě hrát na nejvyšší české úrovni. Díky bohu mé tělo ještě drží. Mou motivací je dál vyhrávat zápasy. Chci být úspěšný. Chci, aby byl klub úspěšný. Jinak bych už mohl hrát jen doma se syny...
Německá liga a česká, to jsou dva rozdílné světy. Nemáte z toho přechodu trochu obavu?
Podepsal jsem smlouvu na jeden rok a doufám, že všechno bude dobré a budu mít chuť hrát dál, když tělo dovolí. Snad si za rok neřeknu, že takhle mě to už moc nebaví. Uvidím, jak bude vypadat soutěž a jak se liga skoro po deseti letech změnila. Ale obavu z toho nemám. Jedině snad z toho, jak bude vypadat nadstavba. Nikdy jsem ji nehrál a nevím, co od toho čekat.
Takže byť jste podepsal smlouvu na rok, hrát chcete déle?
Ano. Doufám. Ale vždy jsem říkal, že nechci končit ve stavu, kdy by moje tělo bylo zničené a nemohl jsem si zasportovat už ani se svými syny...
Je součástí smlouvy i pozdější přesun do managementu klubu?
Ano, je. Právě takové detaily jsme museli doladit. Konkrétně to však dané není, jen v obecné rovině. Každopádně bych byl rád, kdybych se po skončení kariéry mohl nějakým způsobem podílet na chodu klubu. Nemůžu říct, že to tak bude, ale jsem rád, že tam taková možnost je.
Usnadní vám návrat do české ligy fakt, že poslední sezonu jste hráli v Německu před prázdnými tribunami? Ten šok nebude tak výrazný, řekl bych.
Teoreticky asi ano. Měl jsem přirozený detox od skvělé atmosféry, která na stadionech byla před pandemií. Takže jsem šel ze sta na nulu. Pak sice nastalo delirium, ale člověk si už trochu zvykl.
Usnadňuje comeback do českého prostředí i fakt, že se vracíte do „postberbrovské" doby, mohu-li to tak nazvat?
Těžká otázka, ale doufám, že změny, které se udály, k něčemu budou a bude to znát ve všech odvětvích českého fotbalu.
Jaké to bylo se po devíti letech opět ocitnout v české kabině?
Na jednu stranu je to v podstatě stejný. Stále je tu Kulda (kustod Ulihrach) nebo Rambo (Rabušic), akorát mám trochu jiné místo a kabina je trochu dispozičně jiná. Ostatně občas jsem sem i chodil, když jsem zrovna byl v Liberci. Nemusel jsem tak nyní hledat, kde je sprcha nebo kde si mám vzít ponožky a podobně. (usměje se). Myslím, že žádá aklimatizace potřeba nebude. Ale taky člověk hned cítí, že je to něco jiného.
🗣️ @TheoGS23: „Číslo 23 je pro mě velmi důležité. Chtěl jsem ho mít už kdysi tady v Liberci, ale respektoval jsem staršího hráče. Nosil ho Petr Papoušek, takže přes to tehdy nejel vlak. Jsem rád, že se to tentokrát otočilo, já jsem ten starší hráč a můžu si 23 vzít.“ #TGS23 pic.twitter.com/3PGg7oAiKm
— FC Slovan Liberec (@FCSlovanLiberec) June 26, 2021
V čem?
Česká kabina má určitě svoje specifika. Srandičky jsou i venku, ale v Česku je to jiné. Máme svůj specifický humor.
Jak těžké bylo získat číslo dresu 23, které v Liberci patřilo Kamsu Marovi?
Volal jsem mu a bavili jsme se o tom. Moc mi na ní záleželo. Když jsem hrál v Liberci poprvé, tak jsem ho mít nemohl, protože tehdy ji měl Petr Papoušek. Jsem rád, že tentokrát to vyšlo.
Proč je pro vás 23 tolik důležitá?
Odmalička jsem velký fanoušek Michaela Jordana, jenž ji měl. Ale dřív čísla nad dvacet skoro nebyla, snad jen brankáři je měli vyšší. Když jsem přišel do Slavie z Jihlavy, vybírat jsem si nemohl. Byla mi přidělena 32. Tehdy jsem si říkal, že je také dobré, jen otočená 23. Ale stejně jsem furt toužil po 23. Až v Brémách to vyšlo perfektně. Přišel jsem do kabiny a nabídli mi 16 a právě 23. Ideální!
Ještě na závěr, jak jste si jako mnohonásobný reprezentant užil postup národního týmu do čtvrtfinále mistrovství Evropy po výhře nad Nizozemskem?
Šlo o vynikající týmový výkon. Trochu tomu nahrálo, že Holanďani šli do deseti, ale z vlastní zkušenosti vím, že ani proti deseti není hrát nic jednoduchého. Trenér před zápasem říkal, že bude potřeba podat výjimečný výkon, jak po individuální, tak týmové stránce. A vyšlo to. Někteří kluci podali opravdu mimořádné výkony, třeba Holeš.
Čím to podle vás je, že Česku se proti Oranje tak daří?
Těžko říct. Myslím, že teď to bylo dané tím, že Holandsko na turnaji dominovalo a poslední dobou hráli velmi dobře. A možná si mysleli, že narazili na slabšího soupeře. Krásně jsme je vyvedli z omylu.
Jak vidíte šanci s Dány?
Dánové po situaci, která se stala jejich spoluhráči, ukázali týmového ducha a myslím, že tam už k žádnému podcenění nedojde. I vzhledem k tomu, že viděli zápas s Holandskem. Bude to určitě další těžký soupeř, nepříjemné je i cestování.
Mimochodem, na postupu na toto EURO jste se v kvalifikaci také podílel. Není vám líto, že tam nejste?
Ono je moc příjemné sledovat to i jako fanoušek! (směje se)