Článek
Fotbalový univerzál František Cipro se narodil 13. dubna 1947. Ve Slavii působil jako hráč v letech 1971 až 1980. Celkem odehrál v červenobílém dresu 501 utkání, z toho 232 ligových. Celkem vstřelil 41 branek. Hrával v útoku, v záloze, ale nakonec zdomácněl v obraně.
„Začal jsem v útoku mezi Frantou Veselým a Zdeňkem Klimešem. Pak přišel trenér Rýgr s tím, že budeme hrát 4-3-3 a přesunul mě do zálohy. Dlouho jsme se tam střídali jen čtyři. Josef Jebavý, já, Zdeněk Klimeš a Jiří Grospič, který alternoval i v obraně. Pak skončil Bohouš Smolík a nebyl levý bek. Zkoušeli tam asi tři alternativy, až přišel trenér Jareš a povídá: ‚Franto, zkus to ty.' Po dvou zápasech ke mně přišel a suše sdělil: ‚Zůstaneš tam.' A zůstal jsem tam opravdu až do konce hráčské kariéry. Přibyla vlastně jen kapitánská páska. Později se mi to při trénování hodilo," připomíná klubový web vzpomínky slávistické legendy.
Slavii zasáhla dnes velmi smutná zpráva. V úterý 7. února zemřel po dlouhé nemoci bývalý hráč a trenér našeho klubu František Cipro.
Děkujeme za vše, kapitáne a pane trenére! Čest vaší památce!
INFO➡️https://t.co/Cn3EX5CXA2 pic.twitter.com/GdcMLkEWAj
— SK Slavia Praha (@slaviaofficial) February 7, 2023
Mistrovský titul a postup do semifinále Poháru UEFA. František Cipro dosáhl dvou naprosto zásadních milníků v klubové historii v jedné sezoně 1995/1996.
„Já jsem vždy tvrdil, že je potřeba domácí výhry potvrzovat v Evropě. Nic víc. To platilo už tehdy. Vážil jsem si toho, že jsme to dotáhli až mezi čtyři nejlepší evropské celky ve své pohárové soutěži," srovnával oba milníky a vzpomínal na dosud největší evropský úspěch v novodobé historii.
Podruhé Slavii trénoval v letech 1999 až 2000. Potřetí usedl na trenérskou slávistickou lavičku po propuštění Karla Jarolíma 30. března 2010 a mužstvo Slavie vedl do konce sezony 2009/2010, kdy zároveň zastával v klubu pozici hlavního skauta.
V české nejvyšší soutěži rovněž vedl třikrát České Budějovice a jednou Teplice a Plzeň. V zahraničí jako kouč působil v Rakousku (Innsbruck, Linec, Freistadt) a na Kypru v Limassolu. Trenérskou kariéru Cipro uzavřel v roce 2015 v Českých Budějovicích. Od jara 2020 bojoval s rakovinou tlustého střeva.
František Cipro, pokud mu to zdraví dovolilo, byl pravidelným návštěvníkem Edenu i po konci své aktivní pracovní kariéry. Slavia vyjadřuje jeho rodině co nejupřímnější soustrast.
Od 14:00 bude u vstupu do Slavia Museum před Edenem připravené pietní místo.
| Vizitka fotbalisty a trenéra Františka Cipra |
|---|
| Datum a místo narození: 13. dubna 1947, Jihlava |
| Hráčská kariéra: Tábor (1966-68), Pardubice (1968-70), Gottwaldov (1970-71), Slavia Praha (1971-80), Jílové (hrající trenér 1980-82), Gmünd (hrající trenér 1984-88) |
| Trenérská kariéra: Brno (1988-90), AEL Limassol (1990-92), Blšany (1992-94), Slavia Praha (1995-97), Tirol Innsbruck (1997- 99), Slavia Praha (1999-00), LASK Linec (2001), Teplice (2001-02), Plzeň (2003-04), Freistadt (2004-05), České Budějovice (2005-07), Freistadt (2008-09), Slavia Praha (2010), České Budějovice (2011-12 a 2015) |
| Největší úspěchy: jako hráč vítěz Československého poháru 1970; jako trenér mistr ligy 1996, vítěz Poháru ČMFS 1997 a semifinále Poháru UEFA 1996; vítěz domácí ankety Trenér roku 1997 |
| Trenérská prvoligová bilance: 254 zápasů, 111 výher, 47 remíz, 96 proher |
| Rodina: ženatý, syn František, dcera Jana |
| Ostatní: hráčská i trenérská legenda Slavie, za kterou hrál v obraně, záloze i útoku, byl i kapitánem; v první lize odehrál celkem 285 zápasů a vstřelil 16 branek; s trénováním začal jako hrající kouč v divizním Jílovém a poté v rakouském Gmündu; v sezoně 1988/89 dovedl vystudovaný právník Zbrojovku Brno zpět do první ligy; v roce 1994 přišel jako sportovní ředitel do Slavie, v závěru ligového ročníku 1994/95 mužstvo převzal jako trenér a v následující sezoně jej dovedl k mistrovskému titulu a do semifinále Poháru UEFA; do Slavie se později dvakrát vrátil, působil zde i jako hlavní skaut; ve třech různých obdobích vedl též České Budějovice, naposledy od března do října 2015; kromě české ligy působil také na Kypru a v Rakousku. (ČTK) |
