Článek
Řádově 150 milionů za televizní práva vlastněná Vackovým Pragosportem, finance od Fortuny v poloviční výši, peníze plynoucí na účet LFA od dalších sponzorů a partnerů... Takové sumy by ligovému fotbalu scházely a následně by zacloumaly rozpočty klubů.
„Už teď čekám na květnovou a červnovou splátku za televizní práva. Dvakrát dva a půl milionu, to je pro klub, jako je můj, hromada peněz," přiznává jablonecký boss Miroslav Pelta, který jako první z majitelů ligového klubu uzavřel s hráči dohodu o snížení platů. A to si právě on dokázal i v těžkých časech vždy poradit.
„Jenže sehnat v dnešní době pět milionů od komerčních partnerů představuje neřešitelný úkol. Mají problémy se svými firmami a zaměstnanci, takže je nemyslitelné přijít s nataženou rukou. Proto když nemám příjmy, nemohu mít ani takové výdaje," nepopírá někdejší první muž českého fotbalu, že jde o jednoduché kupecké počty.
Majitel Zlína Zdeněk Červenka, jehož hráči přistoupili na snížení platů o třicet procent, Peltova slova potvrzuje.
„Ve firmě zaměstnávám osm set lidí, takže mám víc starostí o ně než o fotbal. A to na rozdíl od jiných oborů nemá na mou firmu stávající situace až tak fatální dopad, protože se zaměřujeme na služby v zemědělství."
Vlastníci fotbalových klubů proto zákonitě přicházejí s úspornými opatřeními a programy. V Jablonci, stejně jako v Olomouci. Ve Zlíně i třeba v mistrovské Slavii.
„Každou korunu budeme muset ještě víc obracet," přitakává sportovní ředitel Hanáků Ladislav Minář. „I my budeme šetřit. Omezujeme a seškrtáváme plány hlavně v oblasti dalšího rozvoje," potvrzuje mluvčí Slavie Michal Býček, že i na nejsolventnější tuzemský klub má a bude mít situace dopad.
„Pro většinu klubů nevyčíslitelný. Hrálo se o umístění, účast v evropských pohárech, která mohla přinést značné finanční prostředky. Pokud by se sezona nedohrála, přijdeme nejen o peníze za televizní práva, příjmy ze vstupného a z prodeje reklamních předmětů, ale bude to mít dopad také na plnění vyplývající ze sponzorských smluv," připomíná ředitel Slovanu Liberec Libor Kleibl.
„Pochopitelně že i pro nás jsou finanční ztráty složité, i když v dané chvíli nikoli neřešitelné. Vždyť jen příjem z vyprodaného utkání, které jme měli hrát s Plzní, by se pohyboval mezi 1,5 až 2 miliony korun. Ale i v dalších zápasech průměrné návštěvy šplhají nad deset tisíc diváků," dává tiskový mluvčí Sparty Ondřej Kasík konkrétní případ finančního dopadu nesehraných soutěžních duelů na klubové pokladny a připomíná, že v případě předčasného ukončení ligy by kluby nejspíš musely řešit s majiteli permanentních vstupenek i následnou peněžní kompenzaci.
Pro beztak krvácející rozpočty další ztráta.
Proto majitelé ligových klubů debatují, nakolik je reálné spoléhat na pomoc státu. Za neuskutečněný Světový pohár v Novém Městě přislíbil premiér vlády Andrej Babiš biatlonistům kompenzaci za ušlý zisk ze vstupného, proč by se tedy nemohl přihlásit i fotbal?
„Nás malých se to až tolik nedotýká, ale velké kluby přicházejí v důsledku restrikcí o značné příjmy. Neprodané vstupenky, prázdné vipky, salonky a lóže, to představuje spoustu peněz," vyčísluje Pelta propad financí a přichází s tím, že hlavně Národní sportovní agentura by tohle všechno měla mít na paměti.
„Teď asi není ta pravá chvíle, ale až se situace uklidní, měla by se zasadit o přijetí zákona o společenské odpovědnosti firem, jako to funguje jinde ve světě. Banky, firmy a další subjekty ucházející se o státní zakázky by pak musely prokázat, že podporují charitativní projekty, nebo třeba kulturu či sport. Měla by to být její povinnost. Komerční partneři chybí a na peníze od města, kraje či státu spoléhat nemůžeme," nabízí možné řešení na příští léta, v nichž bude fotbal strádat ještě víc než v současnosti. Následný dopad ekonomické situace na něj dolehne ještě tíživěji.