Hlavní obsah

Čaroděj Staněk. Plzeňská jednička o skládání písní, úsměvných námluvách s Viktorií i plánech do budoucna

Vyzrál. Mentálně i profesně. Vyhlíží klidně, vyrovnaně. Cesta do současné pohody byla zprvu náročná a klikatá, brzy ji však narovnal. Díky pevné vůli, píli, a třeba i písničkám, které skládal. Brankář fotbalové Plzně Jindřich Staněk. Má za sebou životní sezonu, ve které se významně podepsal pod mistrovský titul, dostal se do reprezentace, je nejlepším gólmanem české ligy. Nabízí se mu velká budoucnost.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Brankář Viktorie Plzeň Jindřich Staněk.

Článek

„Angažmá v zahraničí je můj dlouhodobý cíl. Ale teď pro mě existuje jenom Viktorka, chci s ní zažít velké zápasy," říká 26letý Staněk v rozhovoru pro Právo a Sport.cz.

O brankářích se tvrdí, že jsou speciální kategorie. Janci. Vy ale vyhlížíte jako kliďas.

Tohle by asi řekli nejlíp spoluhráči. Taky mám pár věcí, které nikdo nechápe. My brankáři ale dostáváme míčem občas do hlavy, takže je přirozené, že jsme takhle nazýváni.(směje se)

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Brankář Viktorie Plzeň Jindřich Staněk je velkou oporou týmu.

Vy však evidentně dokážete emoce krotit.

Snažím se působit klidně i v bráně. Samozřejmě, jsou momenty, kdy vylítnu. Nejsem ale typ gólmana, který udělá zákrok a lítá po hřišti. Jako třeba Angličan Pickford. Když udělám chybu nebo výborný zákrok, reaguju podobně. Jen po utkání může nastat chvilková euforie, že se zápas povedl.

Máte speciální mentální přípravu?

Pomáhá mi hodně trenér brankářů Matúš Kozáčik. Když jsem přišel do Plzně, nabídl mi spoustu metod, jak pracovat na psychické stránce. Vybral jsem si pár z nich a fungují. Už nějakou dobu využívám možnost spolupráce s mentálním koučem. Nikdy předtím jsem s tím neměl zkušenost, musím říct, že mi tohle všechno moc pomáhá.

Co konkrétně před zápasy děláte?

Jedná se o rituály, začínám s nimi už ráno. Protažení, dýchací cvičení, studená voda a tak. Pokud tomu věříte, dokážou vám tyto věci pomoct. S každým povedeným zápasem roste člověku sebevědomí, čím víc jich je v řadě, tak ho případný jeden špatný nesloží.

Sebevědomí vám možná dodávaly také písničky ve stylu rapu, které jste před lety psal. Ve vašich textech se pravidelně objevovaly zarputilost, víra. To vycházelo z vaší zkušenosti?

Ano. Nebudeme si nic nalhávat, měl jsem mládí trošku živější. Nechci se za nic schovávat, prostě jsem si něčím prošel, vyrůstal jsem v Praze. Texty vznikly na základě toho, co jsem dělal nebo prožil.

Pomáhaly vám vstoupit na správnou cestu?

Pomáhaly, potřeboval jsem ale hlavně ukázat směr. Nebylo to ale úplně tak, že bych všechno, co jsem složil, myslel na sto procent vážně. Všechno jsem si uvědomoval s vyšším věkem.

Máte tendence se ke skládání vrátit?

Slíbil jsem si, že udělám ještě jednu písničku. Jenže jak jsem z toho vypadl, je to těžké. Občas mám večery, kdy si vezmu papír, ale moc mi to nejde. Takže uvidíme.

K rapu jste měl vždycky nejblíž?

Sestra zpívala s rapovou skupinou, se staršími kluky. Vzhlížel jsem k nim. Takhle jsem se dostal k rapu. A byly z toho tři cédéčka.

Byl o ně zájem?

Všechno, co se vydalo, se rozdalo nebo prodalo. Všechno je pryč, nemám vlastně ani jedno cédéčko. Teď jsem se ptal kamaráda, jestli doma nějaké nemá. Prý vlastní všechny tři. Tak si je od něj možná půjčím.

Nebojíte se rozhodně nových výzev. Patří mezi ně i angažmá v Plzni, kam jste přišel v zimě 2021 z Českých Budějovic zprvu na půlroční hostování. Byl jste překvapený, když se vám Viktoria ozvala?

S odstupem času na tu chvíli vzpomínám s úsměvem.

Povídejte.

Přivřel jsem si prst do dveří od auta. Byl nateklý, hodně to bolelo, nemohl jsem spát. Jel jsem do nemocnice do Strakonic, kde pracuje moje snoubenka. Byl jsem zrovna v čekárně, čekal jsem na rentgen, když mi zazvonil telefon. Mám pro tebe Plzeň, sděloval mi agent. Vzápětí jsem odešel na rentgen.

Byla ve vás zřejmě malá duše.

V duchu jsem si říkal: hlavně, ať prst není naštípnutý nebo zlomený. Naštěstí byl jen naražený. Po příjezdu do Plzně jsem si prst měsíc tejpoval, trénoval jsem jen s malým omezením. Obavy jsem neměl, věděl jsem, že když není prst zlomený, bolest vydržím. První týden ale nebyl úplně ideální.(směje se)

S jakými plány jste do Plzně přicházel?

Měl jsem obrovskou motivaci, snažil jsem se od první minuty dokázat, že tady můžu být. Věřil jsem si, že se prosadím, což se povedlo. Uplynulá sezona ale byla mojí nejlepší v kariéře i díky mužstvu. Když je týmový úspěch, individualita je vidět víc.

Titulem jste si v Plzni nasadili laťku vysoko. Cílem do nové sezony je účast v evropských pohárech?

Plzeň poháry potřebuje. Čím vyšší prestiž soutěže, tím pochopitelně líp. Nebudu říkat, že jdeme jednoznačně po Lize mistrů. Samozřejmě budeme rádi, když se povede, ale jasným cílem je dostat zpátky do Plzně velké zápasy.

Jaké máte cíle ohledně reprezentace?

Jsem pokorný. Tomáš Vaclík podává v nároďáku super výkony, jsem tam pro něj. Pokud bude potřeba, věřím, že budu připravený.

Po minulé sezoně se zákonitě začalo mluvit o tom, že po vás sáhne nějaký zahraniční klub. Nedávno jste sice s Plzní prodlužil smlouvu, nicméně, láká vás zahraničí?

Angažmá v zahraničí je můj dlouhodobý cíl, nebudu lhát. Každopádně, můj úmysl byl prodloužit s Viktorkou kontrakt a pomoct jí do pohárů. Moje přání je, chytat velké zápasy za Plzeň. A když se povedou, věřím, že se můžeme rozumně domluvit, abych se mohl posunout dál. Ale jsem nohama pevně na zemi. Teď pro mě existuje jenom Plzeň.

Související témata: