Článek
Je to měsíc, co Simion Michez jako náhradník Slavie vyběhl do ligového duelu proti Dukle.
Podstoupil souboj. A bum! Skončil na zemi.
Po chvíli další. A bác zase na zadek!
A pak? Zase po souboji leží, ale hra zase frčí dál. Nepíská se.
„Simion nastoupil, ale prohrál první čtyři souboje,“ vypočítával kouč Slavie Jindřich Trpišovský. „Přitom to není tím, že zápas podcenil.“
O Afričanech ve slavistické kabině hovořil v pořadu Přímák na Sport.cz Stanislav TeclVideo: Sport.cz
Nedávný útočník Slavie a dnes manažer ligového áčka Stanislav Tecl doplní: „Simion se s tím pere. Dostane v každém zápase ťafku a ze země kouká, jestli se bude pískat, nebo nebude. Česká liga je specifická, tvrdá, soubojová, běhavá.“
Velice podobně hovoří snad kdokoli, kdo se vyzná v profifotbale.
Domácí soutěž se letos na jaře vmáčkla mezi desítku nejkvalitnějších evropských soutěží, které pravidelně poměřuje společnost Opta.
A česká liga se dělí o prvenství s nejvyšší belgickou soutěží v počtu soubojů na jeden zápas. Odehraje se v nich průměrně 207 soubojů za 90 minut, bezmála o dvacet víc než v italské Serii A.
Záložník Dukly Daniel Kozma je dokonce fotbalistou, který napříč evropskými ligami absolvoval nejvíc soubojů! Zvládl jich už 235, v celoevropském pořadí se na druhém místě se nachází útočník Jusuf Hilál s 214 souboji.
Třetí je v domácích končinách už s odstupem Hilálův spoluhráč z Bohemky Lukáš Hůlka (174). Pak následuje jablonecký Martinec (164), plzeňské duo Vydra (164) s reprezentantem Šulcem (154). Za nimi je zase Tekijaški (151) z Jablonce.
Mezi nejbojovnějšími jedinci se vyskytují obránci, záložníci i útočníci. Nevypozorujete specifikum, kde se to mydlí nejvíc. V Česku se to mydlí všude.
Analýza Sport.cz nemá ambici rozklíčovat, co za fyzickými nároky české ligy vězí. To by nejspíš vydalo na dlouhý a těžko stravitelný text. Spíš vše berte jako zajímavost a doklad, že opakující se věty o náročné soutěži mají reálný základ.
Znalci také usuzují, že právě proto se z české ligy snadněji přechází do evropských pohárů, kde poslední sezony zaznamenávají Sparta, Slavia nebo Plzeň pozoruhodné výsledky. Efekt to má ale i jiný.
Hůř se na českých trávnících aklimatizují cizinci, které špičkové kluby přivádějí za desítky milionů korun. Není náhoda, že zmíněného kamerunského šikulku Micheze trenér Trpišovský v domácí soutěži spíš opomíjí, ale v Evropské lize ho do posledních tří utkání nasadil od úvodních minut.
Taky si možná vzpomenete, jak se nedávno při ligovém debutu uvedla ofenzivní posila Sparty Albion Rrahmani. V Hradci se Kosovan za sto mega blýskl gólem a asistencí, ale po 50 minutách střídal zatavený a dobitý po bolavých soubojích s domácími zadáky.
Výkon Albiona Rrahmaniho ze Sparty proti Hradci – klipVideo: LFA
A třeba takovému albánskému střízlíkovi Qazimu Lacimu trvalo ve Spartě bezmála sezonu, než se zocelil a natrvalo zabydlel v základní sestavě.
Tecl zase vypíchne příklad ze Slavie, El Hadji Malick Diouf se v ligových bojích rozkoukával půl roku. „Malick je ale ukázka, jak by to mělo vypadat. Zvyknout se na český styl dá. Někomu to trvá měsíc, někomu půlrok,“ dodává Tecl.
Chcete další zajímavost? Nejvíc soubojů před listopadovou reprezentační přestávkou evidovali dataři ze společnosti Opta u Teplic (1554), Bohemky (1546) a Dukly (1528). Na opačném konci statistiky se nachází Hradec (1344), Liberec (1347) a Jablonec (1359).
Důraz, zběsilost i nadměrný počet soubojů si v tuzemské soutěži vybírá i určitou daň. Česká liga je mezi elitní desítkou evropských soutěží jednoznačně nejhorší co se týče procentuální úspěšnosti přihrávek.
Například v Serii A analytici napočítali přes 84 procent přesných přihrávek. Za italskou soutěží se s těsným odstupem nachází anglická Premier League a francouzská Ligue 1.
Česká liga je společně s Tureckem jediná, kde se úspěšnost nepřehoupla přes 80 procent.
V tuzemsku v podstatě každá čtvrtá přihrávka nenajde adresáta, což není přívětivá vizitka.
Nelichotivé prvenství mezi špatně přihrávajícími jedinci drží forvard Bohemky Hilál, který každý druhý pas zkazí (50,87 %). O moc lépe na tom není jeho spoluhráč Matoušek (56,55 %), za tandemem z Ďolíčku se nachází exreprezentant Krmenčík (58,65 %) ze Slovácka.
Vesměs se mezi desítkou nejmizernějších přihrávajících borců objevují siloví útočníci.
Naopak mezi nejpreciznější distributory se řadí cizinci Kairinen (89,42 %) a Sörensen (88,91 %) ze Sparty, třetí flek drží mladoboleslavský veterán Suchý (88,47 %).
| Tým | Přesnost přihrávek |
|---|---|
| Sparta | 81,89 % |
| Slavia | 80,7 % |
| Karviná | 80,16 % |
| Ostrava | 78,72 % |
| Ml. Boleslav | 77,91 % |
| Jablonec | 76,91 % |
| Plzeň | 76,1 % |
| Liberec | 75,56 % |
| Slovácko | 73,9 % |
| Bohemians 1905 | 71,98 % |
| Dukla Praha | 71,82 % |
| Hr. Králové | 71,52 % |
| Pardubice | 71,39 % |
| České Budějovice | 71,37 % |
| Olomouc | 69,35 % |
| Teplice | 68,83 % |
Docela zajímavý pohled skýtá i celkový pohled na tabulku, která seřazuje týmy s nejpřesnějšími přihrávkami, Vidíte v ní určitou korelaci s celkovým umístěním v soutěži.
Statistice vévodí Sparta se Slavií, která cílí na titul. Vepředu se drží i ostravský Baník. Sedmý flek Plzně zase naopak dokresluje, že pod trenérem Koubkem nehraje tolik kombinačně, ale spíš účelně a pragmaticky.
Na opačném konci statistiky se nacházejí Pardubice, Budějovice, Olomouc a Teplice. Kromě Sigmy jde o mančafty, které se aktuálně strachují o prvoligovou příslušnost. A pokud jí chtějí zachovat, přesnější výměňování míče může být jedním z návodů.
Ale půjde to? Vždyť už víte, liga je specifická.
