Hlavní obsah

Budeme chlastat až do rána, smál se po zvládnuté baráži karvinský tahoun

Zvládli i druhé pohárové utkání. Fotbalisté Karviné na svém hřišti porazili druholigového vyzyvatele z Vyškova stejným výsledkem jako v úvodím utkání (1:0)  a uhájili prvoligovou příslušnost. Žádná óda na fotbal se ale ani v odvetném zápase nepěla.

Foto: Vladimír Pryček, ČTK

Zleva Golden Mafwenta z Vyškova a Rajmund Mikuš z Karviné.

Článek

Nejhezčí moment obou zápasů přišel už ve 3. minutě, kdy domácí Rajmund Mikuš vstřelili nádherný gól, sudí jej ale po intervenci VARu kvůli ofsajdu zneplatnili. Klid na domácí kopačky tak vnesl Mikuš až krátce po přestávce tentokrát už platnou brankou. „Ten první gól mě mrzí, byl to asi můj nejhezčí v kariéře. Ještě jsem šel na kolena a odřel si je,“ smál se Mikuš, který se po změně stran trefil znovu a tentokrát už se mohl radovat naplno.

Baráž jste zvládli, v kabině se slaví. Co se vám honí v hlavě?

Jsou to super pocity! Měli jsme náročnou sezonu, hlavně já, byl jsem zraněný. Měli jsme těžké období, ale přežili jsme to. Měnili se trenéři, ta druhá výměna nám velmi pomohla. Od té doby jsme bojovali jako jeden tým, to nás hlavně zdobilo.

Oba zápasy jste vyhráli 1:0. Zvládli jste to zezadu z obrany?

Noví trenéři (Bielan a Grussmann) nastavili taktiku, té jsme se drželi vlastně všechna kola pod nimi. Snažili jsme se to plnit, jen v Pardubicích jsme vyhořeli. Ale naštěstí to v těch nejdůležitějších zápasech vyšlo.

Dal jste dva góly, první do šibenice neplatil, ale byl krásný, že?

Ten mě mrzí, byl to asi můj nejhezčí gól v kariéře. Ještě jsem šel na kolena a odřel si je. Ale naštěstí jsme vyhráli 1:0. Pak jsem hodně chtěl dát ještě jeden. Měl jsem to v hlavě. I na rozcvičce. Věřil jsem si a čekal na správný moment.

Máte představu, jak budou vypadat následující hodiny a dny?

Budeme chlastat do rána (usměje se) Budeme slavit, oddechneme si od fotbalu.

Než jste se zranil, tak jste byl nejlepší střelec týmu. Byla by to životní sezona, kdybyste ji odehrál celou?

Když to tak bereme, tak asi jo. Ale možná, kdybych zraněný nebyl, tak by taková sezona nebyla. Zastavil bych se třeba na těch gólech stejně. Jsem hodně rád, že jsem se vrátil a pomohl klukům.

Věřil jste po tom těžkém zranění, že se ještě vrátíte?

První prognózy byly, že mám přetržený křížný vaz v koleni. To jsem si říkal, že se už nevrátím. I doktoři říkali, že budu rád, když stihnu další zimní přípravu. Po druhé operaci mi řekli, že křížný vaz přetržený nebyl. A že je to otázka dvou tří měsíců. To už jsem věřil, že se vrátím.

Vše drželo, mohl jste hrát naplno?

Vše funguje, nic mě nebolí, jsem zdravý. A šťastný.

Prý vám spoluhráči říkají špageta s fousama, je to tak?

Jo a už se to asi nezmění. Byl jsem tři nebo čtyři měsíce ležák a nepřibral jsem ani kilo. Už to tak asi zůstane.

Prý se rád chlubíte čísly, říkal Jirka Fleišman. Máte přehled, s kolika góly a nahrávkami končíte sezonu (5+5)?

Ne, to není pravda (smích). Nevím, ale asi to je moje nejlepší sezona.

Zůstáváte?

Asi jo. Uvidím, jak se dohodneme s vedením. Rád bych zůstal.