Hlavní obsah

Blšany si věří, nechtějí bojovat jen o přežití

BLŠANY

Blšany byly v minulém ligovém ročníku outsiderem. Všichni je odepsali. Musely překousnout nejedno příkoří, vyrovnat se s ústrky. V kolonce sestupujících měly zaujmout první místo. Jenže fotbalisté obce ze severu Čech se v minulém ročníku nejvyšší soutěže zachránili. A před startem nové soutěže vzkazují: Už nehodláme plnit roli komparsistů.

Foto: PRÁVO/Václav Jirsa

Ze souboje Žižkova s Blšany.

Článek

Blšanští přitom prožili pekelně těžkou sezónu. Kvůli nevyhovujícímu stadiónu museli do příbramského azylu. A v deseti kolech posbírali dva body. Pak byl trenér Bittengel odvolán a přišel tehdy 38letý Michal Bílek. "Když jsem k mužstvu nastupoval, pár lidí mě zrazovalo. Říkali, kam to lezu. Že fotbal v Blšanech nemá budoucnost," vzpomíná s odstupem.

Bílek nepochyboval

Jenže Bílek působil u reprezentačního výběru do devatenácti let. A chyběl mu každodenní stres a tlak u ligového mužstva. "Musel jsem to vzít," přiznává, že tenhle 'absťák' ho vehnal na lavičku Blšan. "Užil jsem si všeho dosyta, hlavně v závěru sezóny. Ale nestěžuji si. Kvůli tomu jsem chtěl trénovat v lize," odmítá brečet nad někdy zdrcujícím soukolím.

Přitom mohl počkat na lepší nabídku. Severočeši byli mužstvem na odpis. "A taky mě strašně lákalo, že tým má jen dva body. Mohlo to být jenom lepší. Chtěl jsem dokázat, že to Blšany pod mým vedením dokážou. Bylo mi jasné, že když se zachráníme, tak moje jméno získá na kreditu," přidává bez vytáček další argument, který ho přiměl vstoupit na led z nejtenčích.

A pak tady byl ještě jeden nepřehlédnutelný aspekt. Víra ve vítězství, víra v úspěch. Bílek totiž vyrůstal ve zlaté Ježkově generaci v pražské Spartě. "Neznali jsme nic jiného než vítězství," vzpomíná. A ve stejném duchu hned začal pracovat s blšanskými fotbalisty. "Neexistuje nic jiného než výhra. Na hřiště nemůžete jít s ničím jiným," připouští, že hlavní díl obratu k lepšímu byl v psychice.

Od začátku angažmá nepochyboval o úspěchu své mise. "My se zachráníme," opakoval do omrzení. Do skleslých a odevzdaných hráčů napumpoval sebevědomí. Tým bezejmenných a hodně mladých hráčů se pomaličku zvedal. A když přišel Luděk Zelenka, mělo být rozhodnuto. "Když jsme pak doma v prvním jarním kole porazili Žižkov a následně Ostravu, zlomilo se to. Nálada byla optimistická."

Spanilou domácí jízdou, během níž Blšany na jaře ani jednou neprohrály, dokráčelo mužstvo ze severočeské obce čítající 939 obyvatel k záchraně, přestože v posledním kole na Synotu prohrálo.

Věří v posílení

V Blšanech ho ještě na rok váže smlouva. A on je znovu ochotný bít se za úspěch skromného klubu, přestože zdaleka nemá jasno o složení týmu. Staronovými tvářemi jsou jen Zelenka a J. Bílek, jejichž hostování se změnila v přestup. "Zelenka je nesmírně důležitý, na jeho schopnostech budeme stavět," říká Bílek.

Kdo další? "Kádr je zatím neúplný. Teprve během nadcházejícího týdne dostane definitivní podobu. Přijdou hráči, kteří by mohli okamžitě naskočit do základu. A přitom nejde o borce, kteří by pro rozpočet byli zátěží," dokazuje Bílek, že si plně uvědomuje blšanskou realitu.

Mnohými znovu přisuzovanou nálepku ligového outsidera rázně odmítá. "Dávat si cíl v podobě záchrany nemůžeme. Chceme víc, než jen boj o holý život, o přežití. Hrát ve středu tabulky je v našich silách," přesvědčuje Bílek. Nelze mu nevěřit. Hovoří za něj činy.

Související témata:
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články