Článek
„Zatím mám samé dobré pocity. Kluci jsou otevření a přijali mě super. Žádnou extrémní změnu oproti Žilině nevnímám. Věřím, že mě angažmá posune zase dál v kariéře. Dynamo je pro mě ideální klub," hlásí ofenzivně laděný fotbalista.
Na Střeleckém ostrově uzavřel tříletý kontrakt, k podpisu ho přesvědčily i debaty s koučem Horejšem a skvělé reference mu rovněž poskytl krajan Schranz. „Než odešel do Jablonce, pomáhal mi v kabině i ve městě. I díky Ivanovi jsem měl první kroky v novém prostředí snazší," přitakal.
Do Budějovic dorazil už zkraje června, jenže naskočit do soutěžních klání nemohl. Herní projev nového chlebodárce ho však zahřál u srdce. „Nebylo to nějaké odkopávání balonů, kluci se snažili hrát fotbal, který se mi líbil. Mužstvo je dobře poskládané. Jako nováčkovi se sezona povedla nad očekávání," chrlí chválu muž použitelný na více postech. Na trávníku se pohyboval třeba jako podhrot nebo přímo na hrotu. „Spíš jsem ale typický křídelník, můžu hrát vlevo i vpravo," líčí Jánošík, jenž ve slovenské nejvyšší soutěži nastřádal v 66 startech 11 gólů a 12 nahrávek.
V Dynamu rozepíše novou kapitolu fotbalové dráhy a vůbec poprvé si zakope mimo rodnou vlast. Na českou ligu je přitom nažhavený. „Těším se na její úroveň, která je vyšší než na Slovensku. Chci hrát pravidelně, střílet góly a přihrávat na ně. To je můj jasný cíl," usmívá se. „Hlavně abychom vyhrávali, utvořili silný tým a dařilo se. V té chvíli bude pohoda," pokračuje vážným tónem.
Lukáš Jánošík (uprostřed) z Českých Budějovic v přípravném duelu proti Plzni.
Po dnech a nocích na hotelu si v jihočeské metropoli už našel byt, kde žije spolu s přítelkyní. Region dosud neznal, dovolenou tu nikdy netrávil, město ho ovšem zaujalo. „Je krásné, akorát na poznávání okolí jsem ještě neměl čas, soustředím se teď hlavně na přípravu. Zatím jsem většinou chodil jenom po kavárnách," přiznává.
Vedle partnerky mu na jihu Čech dělá společnost také další známá tvář. Dynamo nedávno rabovalo v Žilině i podruhé a zlanařilo stopera Králika. „Volal mi, že klub má o něj zájem. Rozhodoval se a myslím, že zvolil správně. Jsem tu takový jeho průvodce, ale fakt jenom malý. Přece jenom jsem v Budějovicích taky krátce. Každopádně jsem rád, že tady mám spoluhráče, s nímž jsem dlouho hrával. Všechno je jednodušší," tvrdí.
Ostatně starých dobrých přátel najde v lize hned několik. Ve Spartě chytá Holec, za Plzeň hrají Kaša s Káčerem... Na zdravé hecování je bezpochyby zaděláno. „S Plzni jsme hráli před pár týdny v přípravě a Miro (Káčer) si mě už trochu dobíral," culí se. S bývalými spoluhráči si často telefonuje a píše. Nejvíc s Kašou, s nímž je denně v kontaktu. Na ostrou bitvu proti největšímu kamarádovi je velmi zvědavý. „Smáli jsme se, že se mám bát o svoje nohy. Filip je takový prudký... Doufám, že to nedopadne zle," říká žertovně.
Radikální krok sedminásobného slovenského mistra, který na konci března oznámil likvidaci a rozvázal smlouvy s celou řadou hráčů včetně opor, už hodil za hlavu. Byť ho pochopitelně mrzel. „Zkraje to bylo velké překvapení a zklamání. Jsem Žilinčan, celý život jsem byl doma. Z pohledu zázemí, podmínek šlo na slovenské poměry o nadstandardní klub. Z hlediska výplat bylo vždycky všechno v pořádku. Už bych se v tom ale nevrtal. Je to za mnou, dívám se do budoucna," dodal.
