Asistentem ve Spartě hluboko před třicítkou. Součástí mé práce je oponovat a mít vlastní názor, říká Babalola

Babalola v rozhovoru mluví mimo jiné o využití umělé inteligence ve fotbale, časové náročnosti své práce nebo vztazích nejen v realizačním týmu.

To je součást mé práce. Když Brian něco řekne a já s tím nesouhlasím, sdělím mu svůj názor a přidám argumenty. Samozřejmě si někdy stále stojí za svým, jinak by nemohl být hlavní trenér. Na mně pak je, abych rozhodnutí plně podpořil. Někdy si naopak o dané věci déle promluvíme a Brian pár detailů změní. Jak říkám, součástí mé práce je oponovat a říkat vlastní názor.

Třeba před přípravným utkáním s Bodö jsme řešili presink při výkopech od soupeřovy brány. Nevím, jestli to nazvat neshodou, ale každý jsme přišli s odlišným řešením. Brian měl jeden nápad, já jiný. Bavili jsme se pak s celým realizačním týmem i trenéry gólmanů, kteří logicky měli také co říct. Ale vše v dobrém, šlo o otevřenou debatu a nalezení společného řešení.

Myslím, že ano. Je vidět, že čerpá ze zkušeností, které nabral jako aktivní hráč. Také je otevřený novým věcem a trendům. Dokáže si vše nastudovat a naslouchat všem nápadům, se kterými přijdeme. Od konce jeho hráčské kariéry už uplynula nějaká doba a je důležité, že umí vnímat, jak se fotbal posouvá. Dokáže klidně změnit svůj prvotní názor. Baví mě s ním pracovat. A ve finále, kdybych nesouhlasil se způsobem, jakým Sparta hraje, jakým chce Brian, nebyl bych tady. Než jsem nastoupil, hodně jsme o vizích a plánech mluvili. Mně se vše líbilo, takže spolupráce je momentálně snadná a hladká.

Je trendem obecně ve světě, ve všech odvětvích. Ve fotbale už nějakou dobu samozřejmě funguje, třeba při sbírání dat o fyzické kondici hráčů, kde kamera vidí, jak rychle a kolik toho naběháte. Ale očekávám, že ji budeme využívat více a více i v pokročilejších věcech. Netuším přesně, o čem mluvím, protože co vím, neexistuje žádná společnost, se kterou bychom spolupracovali a poskytovala by další služby.

Umělá inteligence bude nejspíše hrát větší roli v přípravě na zápasy. Při sledování soupeře, jednotlivých hráčů, způsobu změny rozestavení. Co jsem slyšel, firmy už intenzivně přemýšlí, jak ji mohou implementovat do svých systémů. Opravdu teď netuším, co všechno může přijít. Více vám řeknu, až budu mít nástroje v ruce a budu je aktivně používat.

Podle mě je nejdůležitější sledovat hru vlastníma očima. Není nic lepšího a užitečnějšího. Ano, umělá inteligence nám možná může někde pomoci. Dojem z utkání a vlastní specifické poznatky ale nikdy nenahradí.

Jasně. V Praze bydlím sám, partnerka je většinu času v Dánsku, takže přijdu domů a kouknu se jen tak pro zábavu. Ale uznávám, že pokud se dívám sám, je těžké nemyslet na práci. V hlavě mi šrotuje, jak co můžeme využít ve Spartě. Přemýšlím, jak bychom hráli proti týmům, které zrovna sleduji. Jakou bychom zvolili taktiku. Pokud jsem s přáteli nebo rodinou, je to jiný příběh. Povídáme si a zápas bereme občas jen jako kulisu.

Třeba Liverpool. Některé věci dělají tak, jak bychom v ideálním případě chtěli i my. Obecně mě baví týmy, které chtějí dominovat s míčem i bez něj. Mohu jmenovat dál. Zejména na začátku sezony bylo velmi poutavé pozorovat Brighton, také se mi líbí AC Milán nebo Juventus. Každý taktiku připravuje jinak, ale vždy zajímavě.

Stačí mi klasický přenos. (úsměv)

Rozhodně, mají obrovské týmy, velká oddělení. Manchester City, Liverpool, Newcastle, Manchester United a další. Pak třeba v Barceloně pořád vylepšují něco jako speciální univerzitu s názvem Barca Innovation Hub. Takže také španělský gigant patří mezi nejlepší na světě. Je úžasné, jak velké peníze kluby na tuto část rozvoje dávají, jak jsou data a analýzy stále důležitější.

Na ligové a domácí pohárové zápasy máme Ondřeje Jandu. Už je tady dlouho, zná každého trenéra, každý tým, každého hráče. Já mám primárně na starosti evropské duely a Marko Krigovský pomůže se vším, co je potřeba. Pro Evropu to trvá trochu déle. Na podzim jsem znal Betis a Rangers, ale Aris Limassol téměř vůbec. Příprava zabere hodně času a zvlášť když jde o důležitý zápas jako proti Galatasarayi. Do konce ledna jsem viděl všechny jejich duely v Lize mistrů a další ligové. Celkem tak 15 střetnutí, některá dvakrát nebo třikrát. A směrem k výkopu bude počet jen narůstat.

Na tréninku jsem nově asistent na hřišti, mám na starosti některá cvičení. Prostě klasický člen realizačního týmu. A zápas sleduji vedle Jandyse s Markem z nadhledu. Jsem na dálku spojený s asistentem Larsem Friisem. Myslím, že tento scénář budeme praktikovat dál.

Pokud jste velký klub, jako Sparta v Česku, je souboj s vámi pro některé týmy utkáním roku. Přijedou na Letnou, nebo my k nim, a mají speciální motivaci nás porazit. Proto se někdy může situace mezi lavičkami vyhrotit. Já mám ale jinou práci. Mým úkolem je zůstat v klidu a sledovat hru. Zbytek nechávám na klucích s tím největším sparťanským srdcem.

Začal jsem s trénováním v 17 letech v malém dánském klubu. Pak jsem měl na střední kamaráda. Dali jsme se dohromady a vedli mládež. Chodili jsme spolu do školy, každou možnou minutu jsme využívali k tomu, abychom se bavili o fotbale. Uvědomil jsem si, že pokud do trénování vložím trochu úsilí, mohu v něm být dobrý. Začal jsem makat, bavit se s dalšími lidmi z oboru. Získával jsem inspiraci i zkušenosti.

Pracoval jsem u mládeže v Lyngby a pro první tým dělal jen menší doplňkové analytické věci. Když se hrála baráž o udržení, zeptali se mě, jestli bych jim zase nepomohl. Spolupráce fungovala zhruba ještě rok, než se ozval Aalborg s nabídkou pozice analytika na plný úvazek. Bohužel jsem tam zažil neúspěšnou sestupovou sezonu 2022/2023, ale na druhou stranu jsem se potkal s Larsem. Po jeho odchodu jsme se bavili o Spartě. Jednoho dne mi zavolal Brian a zeptal se, jestli bych nechtěl nastoupit k nim na Letnou. Bral jsem to jako další skvělou šanci se posunout.

Abych pravdu řekl, nemám vysněnou práci. Jsem opravdu šťastný, že mohu kombinovat pozici analytika i trenéra. Myslím, že podobnou spojku mají všechny největší kluby v Evropě. Mým cílem je sbírat zkušenosti a rozvíjet se. Když se mě zeptali, jestli chci být asistent, šlo o možnost udělat zase krok dál. Rozhodně nechci nějak kopírovat práci Luboše, to ani nejde. Chci se prezentovat svým stylem, svými vlastnostmi. Pokud se lidem okolo mě líbí, co dělám, tak jedině dobře. A nikdy nevíte. Třeba jednou budu pouze trenér, třeba výhradně analytik. Vím jen, že aktuálně jsem spokojený.