Článek
Inkasoval jste po dvou standardních situacích. Mohl jste některému z gólů zabránit?
Při druhé brance šel Vrzal za míčem při rohu jako buldok, nedalo se s tím nic dělat. Při první byla chyba, že jsme nechali Duklu rozehrát nakrátko a naši hráči, určení k pokrytí situace, vůbec nezachytili náběh protihráčů. Já jsem si při centru udělal půlkrok dopředu, ale ani kdybych zůstal na čáře, míč bych neměl.
Výkon do přestávky však neodpovídal hře mužstva usilujícího o záchranu. Všude jste byli pozdě, prohrávali souboje, ztráceli míče a defenziva byla neuvěřitelně propustná.
Ohromně mě mrzí, co jsme předváděli. Opakovaně studujeme soupeře a říkáme si, co je třeba dělat. Jenže pak jsme na hřišti bojácní, ustrašení. Nic si nedovolíme. Hodně šancí následně připravujeme soupeřům sami po hrubých chybách. Kdyby Dukla byla jen o trošičku produktivnější, mohl být zápas vyřešený do přestávky.
Byť jste byli pod tlakem, připravili jste si několik velmi nadějných situací. Sráží vaše spoluhráče nervozita z bojů o záchranu?
Je na nás vidět, že jsme v křeči. Ač jsme nehráli dobře, šanci jsme si připravili. Jenže něco prostě proměnit musíme. Nechci vynášet žádné soudy, budeme bojovat do posledního kola, ale asi na ligu nemáme.
Z posledních osmi zápasů na hřištích soupeřů jste získali jediný bod. Přitom v posledních dvou kolech vás ještě čeká utkání na Slovácku. Pokud bídnou sérii nezlomíte, poslední zápas s Teplicemi bude zřejmě už jen na rozloučenou s nejvyšší soutěží. Děsí vás los?
Jestli nejsme schopní vyhrát venku ani jeden zápas za celé jaro, nemáme v nejvyšší soutěži co dělat. Jakmile vyjedeme z Olomouce, jsme úplně neškodní. Nepamatuji si, kdy jsme na hřišti soupeře odehráli dobrý zápas. Udržet se mezi elitou bude velmi těžké. Ale budeme bojovat, dokud bude naděje.
