Hlavní obsah

Aplaus vestoje pro Sivoka. Kapitán Dynama měl při velkém loučení na krajíčku

České Budějovice
Aktualizováno

Když v 86. minutě opouštěl trávník, na Střeleckém ostrově vládly silné emoce. Fanoušci bouřlivě aplaudovali střídajícímu Tomáši Sivokovi a většina z nich přitom povstala ze sedaček. Českobudějovický lídr udělal při semifinálové odvetě s Mladou Boleslaví definitivní tečku za bohatou a úspěšnou fotbalovou dráhou.

Foto: Václav Pancer, ČTK

Zleva Trenér Českých Budějovic David Horejš a Tomáš Sivok z Českých Budějovic.

Článek
Fotogalerie

"Už nic neměním, říkal jsem to už v zimě. Byl to můj poslední zápas," ujišťoval bývalý reprezentační stoper pro Českou televizi po bitvě se Středočechy.

Loučil se dojemně. Před zraky 1630 diváků předal kapitánskou pásku Čavošovi. Objal se s ním, dalšími spoluhráči i brankářem Křížkem a při odchodu tleskal nad hlavou příznivcům, kteří vyvolávali jeho jméno. Následně ještě poklepal po zádech do hry nastupujícího Talověrova i trenéra Horejše, načež zamířil na lavičku.

"Myslel jsem si, že to na mě vůbec nedolehne. Měl jsem ale trochu slzy v očích, a to přitom nejsem nějakej velkej cíťa," prohlásil účastník tří evropských šampionátů, jehož derniéra měla hořkou pachuť. Dynamo padlo se Středočechy 0:2 a po úvodní prohře 1:2 do finále skupiny o Evropu neproniklo.

"Nevěřil jsem, že to bude dneska můj poslední zápas. Myslel jsem si, že ho zvládneme, ale po druhém gólu bylo rozhodnuto," mrzelo Sivoka. "Bohužel po koronavirové pauze už nebyly naše výkony takové jako předtím," posteskl si 36letý obránce, jenž se do mateřského klubu vrátil loni v září. Právě on a brankář Drobný prvoligového nováčka s plejádou mladých dravců v kádru úžasně nastartovali a dovedli ho až k sedmému místu v základní části. Přitom v posledním třicátém kole dokonce usilovali o místenku v první šestce a vysněné účasti ve skupině o titul.

Foto: Václav Pancer, ČTK

Trenér Boleslavi Jozef Weber a Tomáš Sivok z Českých Budějovic.

"Někdo končí neslavně, já můžu říct, že to pro nás byl úspěch. Mohlo to být horší, ale taky lepší," vykládal Sivok a váží si, že kariéru završil v srdcovém klubu, který ho vychoval. „Když jsem přišel, tým byl na dně, ale udělali jsme tady kus práce. Sezona byla skvělá, měli jsme výbornou atmosféru v kabině a těší mě, že jsem byl její součástí," hřeje někdejšího borce Udine, Besiktase Istanbul, Bursasporu, Maccabi Petah Tikva i Sparty, s níž získal tři tituly.

Do sobotní bitvy vyběhl navzdory trablům s kolenem a byl tradiční oporou. "Měl pro nás celou sezonu neskutečnou cenu," pěl Horejš chválu na adresu muže, jenž by se ve fotbalovém prostředí rád pohyboval i nadále. "Ale musí to dávat smysl. Něco takového, aby mě to bavilo a měl jsem nějakou zodpovědnost. Fotbal mám rád, chtěl bych u něj zůstat, ale zase ne za každou cenu," dodal Sivok, jenž má vedle 134 startů a devíti tref v lize v nohách i 64 duelů za národní mužstvo, v nichž vstřelil pět gólů.

Související témata: