Článek
A podruhé v řadě, protože po prohře v minulém kole v Plzni přišel Kotalův tým o tři body i doma. A k tomu s Českými Budějovicemi figurujícími do té doby na předposlední příčce tabulky bez jediné výhry.
„Opakovalo se totéž, co proti Viktorii. Děláme hrubé chyby, kterých soupeř dokáže využít. A když se nám povede podruhé v zápase skóre srovnat, dostaneme další gól a po třetí ráně se už nevzpamatujeme," hledal vysvětlení nedělního zmaru sparťanský kouč.
Inkasované branky byly i tentokrát laciné. Co laciné, některé z nich doslova komické. „Nechci své hráče shazovat, ale tak triviální chyby se nevidí ani v dorostu. Už v Plzni jsme dostali dva hrůzostrašné góly, tentokrát to jen pokračovalo," nechápal Kotal počínání a výkony některých svých svěřenců.
Jediné vysvětlení snad mohl najít ve spoustě zranění, která kosí jeho kádr a nutí ho, aby posílal na trávník hráče, kteří by se nejspíš v základní sestavě neobjevili.
„Pět šest hráčů, kteří by jinak byli v základní sestavě, skutečně nemohlo pro zranění nastoupit. Ale s tím nic nezmůžu. My už jsme na tom tak, že když chceme mít na tréninku dvacet kluků, musíme si vypůjčit dorostence," připomínal tristní situaci, v níž nemá kam a po kom sáhnout.
I proto to proti Jihočechům zkusil zase s čtyřčlennou obranou, jenže ani tenhle krok nefungoval.
„Vycházeli jsme z chyb, které jsme udělali v Plzni a chtěli defenzivu posílit. Jenže bohužel, po tak lacině inkasovaných gólech se výsledek těžko honí. Zvláště, když České Budějovice zodpovědně bránily a hrály na brejky," povzdechl si Kotal.
„Říznout do sestavy sice můžete, ale jen když máte náhradní hráče. Nám nezbývá než pracovat s těmi, které máme. Jenže ti si musí uvědomit, že musí začít u sebe. Že musí hrát zodpovědně, navzájem se zajišťovat, zdvojovat se. Kdyby si tak počínali, nemohlo by se stát, aby nám dal soupeř čtyři góly, když jich v šesti předchozích utkáních dal dohromady jen pět," glosoval Kotal situaci, do níž se jeho Sparta dostala.
Po suverénním vstupu do ligového podzimu a šesti výhrách v řadě naplněnou bezmocí, chybami a zmarem. A ke všemu v utkání, které mělo být připomenutím klubového výročí, ale i reminiscencí na tak legendárního playera, jakým byl belgický snajpr Raymond Braine.