ANALÝZA: Jeden hraje, dva se zlobí. Sparta hledá plíce pro nadstavbu, na koho vsadí?

V posledních třech kolech byl pro dánského trenéra první volbou Sadílek. „A je fantastický, jeho výkony oceňuji v průběhu celé sezony,“ vyzdvihl ho Priske po nedělní výhře 4:1 v Olomouci. „A to samé jsem řekl i Qazimu Lacimu i Markusi Solbakkenovi. Chápu, že jsou nespokojení.“

V Priskeho oblíbeném rozestavení 3 - 4 - 3 nejsou střední záložníci těmi, od nichž se čekají góly. S nadsázkou označme stabilního člena zálohy Kaana Kairinena spíš za mozek, teď se k němu hledají plíce, které obhospodaří ostatní orgány a zabezpečí distribuci míčů.

Z analytických dat společnosti Opta srovnávající Sadílka, Laciho a Solbakkena vyplývá několik zajímavostí.

- Sadílek se z celé trojice nejčastěji s míčem potkává v soupeřových šestnáctkách.

- Laci zase do nich poslal nejvíc přihrávek.

- Solbakken se zase může pochlubit největší úspěšností přihrávek, má přes 88 procent.

Hrát zjevně ale bude pouze jeden, dva se budou hryzat do rtu. Ono by asi bylo špatně, kdyby si fotbalista spokojeně hověl na střídačce a nechtěl hrát. Rozmrzelost se dá pochopit i z dalších důvodů. Každý z trojice může pádně argumentovat, proč by měl dostat přednost zrovna on.

Sadílek byl důležitou součástkou zahajovací sestavy v minulé sezoně, kdy Sparta po devíti letech slavila titul.

Laci se bezvadně rozehrál na podzim, kdy platil za nejlepšího nahrávače ligy.

Solbakkena si zase český šampion v zimě přivedl za dva miliony eur z Vikingu Stavanger.

Spíš než navštívenky a zásluhy by o jejich využití v kruciální fázi sezony měly rozhodovat jejich předchozí výkony v lize. Jedenáct jarních kol nabízí poměrně reprezentativní vzorek.

Sedmadvacetiletý Sadílek si připsal 560 minut za osm startů, z nich sedmkrát byl v základu.

O rok starší Laci má 453 minut za sedm startů, z nichž pětkrát byl v základu.

Třiadvacetiletý Solbakken zvládl 276 minut. Zvládl to za osm startů, při nichž třikrát hrál od začátku.

Další jejich statistiky ale docela splývají.

Sadílek za jaro? Nula gólů, nula asistencí. Laci? 0 + 0. Solbakken? 0 + 0.

Nulový příspěvek středopolařů nemusí Spartě příliš vadit, když má v ofenzivě rozparáděný trojzubec Birmančevič, Kuchta, Haraslín. Nicméně zkusme využít pokročilejší statistiky v hodnocení ofenzivního přínosu.

Sadílek by podle dobře známého xG měl mít na kontě 0,92 gólu, hodnotu očekávaných asistencí (xA) má na 0,56. Laci je na 0,2 + 0,27 a Solbakken na 0 + 0,71.

U Nora zaujme, že nejen čeká na premiérovou trefu, ale vůbec na jakoukoli střelu. Statistiky neevidují ani jeden umouněný zblokovaný pokus. „Přišel s nálepkou top hráče, ale už v lednu jsem říkal, že česká liga není jednoduchá. Je náročná fyzicky i mentálně,“ upozornil v posledním díle pořadu Přímák expert Petr Mikolanda. „Cizincům potřebujete dát půl roku na aklimatizaci.“

Jistě, i takový Birmančevič nezářil hned po pár týdnech, ale z představení třiadvacetiletého Solbakkena musí být na Letné zatím trochu v rozpacích.

Po hřišti se norský reprezentant elegantně pohybuje. Nekazí, což dokazuje i vysoké procento úspěšných přihrávek. Většina z nich ale míří dozadu či do stran. Jeho mapa pohybu prozrazuje, že běhá o trochu níž než takový Laci. U Sadílka zase vyniká, že v sezoně nehrál pouze ve středu pole, ale alternoval i u pravé lajny.

Všimněte si ale, že pohyb všech tří borců poskytuje jen nepatrné odchylky. I to značí, jak se ve Spartě bazíruje na taktice.

Ale zpět k rozboru středu pole, kde to nevyznívá příliš lichotivě pro Solbakkena.

Za konkurenty výrazně zaostává například v počtu přesných pasů do soupeřova vápna. Úspěšnost v soubojích nebo ve vzduchu také není příliš valná.

Je zřejmé, že do základní jedenáctky Sparty bude muset ještě dost zabrat. Ostatně při debatě o složení sparťanské zálohy s expertem Sport.cz Janem Rajnochem jeho jméno ani nepadne.

„Laci si prošel nějakým zraněním. Sadílek si vždy odehraje to své, i když tým nemá zrovna optimální sportovní formu. Je důležitý článek sestavy. Plní, co se po něm chce, a teď i hraje velmi dobře. Nic nevypustí a dělá servis technickému Kairinenovi,“ přemítá Rajnoch. „V utkáních, kdy bude potřeba více kreativity, naskočí třeba zase Laci, pokud bude ve formě.“

Je důležitý fakt, že na jaře oblíbence sparťanských fandů brzdilo zdraví, ale ke slušné podzimní bilanci 1+6 má daleko. Oproti českému konkurentovi se ale častěji zapojuje do kombinace, má i vyšší úspěšnost přihrávek.

Na druhou stranu všichni tři středopolaři mají přes 80 procent, což je víc než slušná bilance. Dobře, na takového Toniho Kroose nemají. Záložníkovi Realu Madrid napočítala společnost Opta v úvodním poločase úterního semifinále Ligy mistrů proti Bayernu Mnichov úchvatnou úspěšnost přihrávek, 98 procent, což je jednorázová známka dlouhodobé světové extratřídy.

Koneckonců geniální byl jeho pas, kterým připravil úvodní gól pro Viníciuse Júniora.

Když je řeč o tvorbě šancí, na jaře Laci vypracoval pro kolegy ze Sparty podle souboru dat jen dvě tutovky, zatímco Sadílek šest.

Širší člen české reprezentace se také sám častěji dostává do vápna. Zakončuje v něm, zatímco Albánec spíš pálí zpoza šestnáctky. I v soubojích je Sadílek platnější než on, což se může v nadstavbě proti těžším protivníkům hodit.

Je patrné, že Solbakken, který je z tria nejvzrostlejší, podstupuje v průměru za zápas nejvíc soubojů. Nevyhýbá se jim, ale spíš je prohrává. Sadílek jako jediný ze zkoumaného tria přes půlku z nich vyhraje, ač také není žádný dlouhán.

Už možná chápete, že Priskeho věty z poslední tiskovky nejsou jen dojmy, ale slova podložená čísly.

Sparta po vyřazení z Evropské ligy nemusí rotovat sestavou a rozdělovat síly. V nadstavbě by mělo hrát to nejlepší, co je k mání. A nejprospěšnější se aktuálně jeví snaživý Sadílek.