ANALÝZA: Hravá, křehká, neplodná. Sparta ztrácí. V čem spadla do průměru?

„Musíme se vrátit k základním věcem,“ vyčítal si levý wingbek Sparty Matěj Ryneš. „Máme hodně nakopávaných balonů, ale naši útočníci nejsou tak vysocí, aby je uhrávali. Musíme mít zase dobrý represink a získávat odražené míče.“

Ryneš kriticky hovořil několik minut po nedělním šlágru s Plzní (0:1). Sparta prohrála tři ligové duely z posledních čtyř - dva z nich s přímými konkurenty v honbě za titulem. Na vedoucí Slavii narostla ztráta na nehezkých devět bodů.

Náladu nemohl rapidně zlepšit středeční povinný postup do osmifinále národního poháru přes brněnskou Zbrojovku, předposlední tým druhé ligy. Benefit alespoň je, že výhra 4:0 po pozvolném rozjezdu nakonec vypadala jednoznačně a Friis při ní zároveň nasadil kvantum náhradníků.

Teď to přenést do ligy, v níž potkal Spartu sešup.

V čem?

Důkladný rozbor by vydal na hodiny a nejspíš byste hutný materiál nedočetli do konce. Naše analýza spíš vypichuje zajímavé jevy a data. Markantní propad u Sparty v probíhající sezoně v úspěšnosti soubojů.

Analytická společnost Opta je schovává pod pojem „duel“, do něhož zařazuje každý střet dvou soupeřících jednotlivců, po němž vždy zůstane vítěz a poražený. Může jít o souboj na zemi, ve vzduchu, o odražený míč.

Sparta v tom minulou sezonu kralovala s úspěšností 55 procent. Po třetině aktuálního ročníku spadla na 50,5 procenta.

Můžete mávnout rukou nad pár procenty, ale česká liga je nejsoubojovější soutěží z desítky nejlepších evropských lig. Statistici v ní každý zápas napočítají 207 soubojů. Pět procent znamená, že Sparta za zápas klidně prohraje o deset soubojů víc než při zlaté obhajobě.

A to už se může projevit ve výsledcích jednotlivých mačů.

A pro zvídavé zveřejníme pořadí ligových týmů s nejvyšší úspěšností v soubojích: 1. Slavia (53,9 %), 2. Bohemians (52,6 %), 3. Karviná (52,5 %), 4. Baník (51,5 %), 5. Jablonec (51 %). Až potom následuje Sparta, která se řadí do průměru. Dobře, lepšího průměru.

„Po přestupech Ládi Krejčího a Honzy Kuchty chybí Spartě na hřišti takový ten hajzlík, který udělá humbuk,“ uvažuje exreprezentant Jan Rajnoch ve svém pravidelném glosáři na Sport.cz. Oba reprezentanti tým táhli a zvedali mu čísla v soubojích.

Letní akvizice při nich zaostávají. Třeba křídlo Krasniqi jich podstoupí za 90 minut nejvíc z týmu, ale úspěšnost má jen 41,7 procent. Stoper Ross je na hodnotě 48,9 procent a stomilionová útočná posila Rrahmani na 41,5 procentech. Bídně jsou na tom i další cizinci jako Solbakken (41,7 %) nebo Tuci (40,5 %).

Výrazně podprůměrná čísla v soubojích dost negují jiné přednosti zahraničních borců.

Křehkost v soubojích se netýká borců jako Laci (58,7 %), Sadílek (58,9 %), Sörensen (61,2 %). Nejlíp je v tomto ohledu na tom odchovanec Suchomel (67,7 %), který ale nepatří do základní sestavy a spíš vyplňuje díry u pravé lajny.

Rajnoch si všímá dalších nedostatků: „Spartě dochází šťáva, únava se navíc kumuluje.“

Pech je, že se sparťané stěží na dva týdny zavřou do posilovny a skamarádí se s činkami. V úvahu nepřichází ani oraz v teple nebo několikadenní teambuilding. Až do Vánoc pojedou obhájci titulu v režimu dvou zápasů týdně. Výjimku představuje reprezentační pauza v polovině listopadu, ale to stejně spousta sparťanů odjede plnit povinnosti do národních týmů.

„Musí začít od základních věcí. Kvalitu pořád mají, je to pouze o tom si to teď správně nastavit a dostat se opět do vítězného módu,“ tvrdí Rajnoch.

Hra Sparty dál stojí na základech vybudovaných trenérem Priskem, který po dvou zlatých sezonách zamířil do slavnějšího a bohatšího Feyenoordu.

Priskeho dřívější pobočník a současný velitel rudé lavičky Friis dál vyznává rozestavení 3 - 4 - 3. Tým z Letné má v lize stále nejvymakanější presink, což dokládá statistika získaných míčů v útočné třetině hřiště. Soupeři sebrala balon hned v 52 případech. Slavia je na čísle 45, Olomouc na 44 a Plzeň na 41.

Důraz se na Letné dál klade na precizní kombinaci, Sparta má nejvyšší úspěšnost přihrávek z celé ligy. V minulé i současné sezoně drží přesnost na 81 procentech. Mimochodem, průměrná úspěšnost přihrávek v celé soutěži je 75,3 procent. Jde o nejnižší cifru z desítky nejlepších evropských lig.

Sparta si na tuzemských trávnících počíná spíš evropsky než česky. Je hravá. Z projevu i dat lze vyčíst, že se snaží prokombinovat až do vápna, odkud v drtivé většině zakončuje.

Společně se Slavií vedou v počtu tref vstřelených z vápna (23). Za nimi je Plzeň (20), Boleslav (17) a Liberec (16).

Obrozená Sparta pod dánským velením nespoléhá na zakončení z dálky. V minulém ročníku se mimo šestnáctku prosadila šestkrát, o sezonu dřív pětkrát. Letos? Společně s odpadlíky z Budějovic a předposledními Pardubicemi patří do skupiny týmů, které se zatím ani jednou netrefily zpoza vápna. To asi není společnost, v níž se sparťané cítí příjemně.

Palba zpoza vápna může být řešením v situacích, kdy se nedaří prošťouchnout míč do vápna. A data odhalují, že se do něj Sparta kombinačně dostává hůř než dřív. Za zápas má 37,5 přihrávek do vápna. Třeba konkurenti ze Slavie jsou na průměrné hodnotě 43,8 pasů a navíc se sešívaní už čtyřikrát trefili zpoza šestnáctky.

A když se přece jen sparťané objeví s míčem ve vápně? Brzdí je horší zakončení. Sparťanská přesnost z mistrovských hodnot 53 procent klesla na současných 47 procent.

Nejvýrazněji se vše projevuje na Veljku Birmančevičovi. Na jaře zakončil zlatou jízdu Sparty s bilancí 16 gólů a 11 asistencí. A teď? Tři góly, z toho dva z penalty. K tomu dvě asistence. Na jeho poměry dost podprůměr. Přitom podle statistiky xG (očekávaných gólů) by měl mít minimálně pět tref.

„Hodně hráčů je z formy jako Birmančevič, Sparta se nemůže skoro o nikoho opřít. Snad jedinou výjimkou byl v poslední době Lukáš Haraslín, který se zranil,“ přemítal expert a bývalý ligový fotbalista Tomáš Malínský.

„Hodně jsem sázel na Victora Olatunjiho, že v něm bude mít Sparta po Janu Kuchtovi útočníka, který bude střílet gól za gólem. Přijde mi ale, že jeho nastavení v hlavě není takové, jaké by mělo být. Prostě mu to nejde. Od Ermala Krasniqiho, Qazima Laciho nebo Albiona Rrahmaniho toho je momentálně také málo,“ dodával Malínský v rozhovoru pro Sport.cz.

Pokročilá data společnosti Opta také rozkrývají, že na jeden gól dost střel spotřebuje pravý křídelní obránce Tomáš Wiesner. Vystřelil už 14 pokusů, sezonní hodnotu xG má na 1,61, zapsal ale pouze jedinou trefu proti Liberci.

Stejný počet zakončení na jediný gól potřeboval i na opačné straně Ryneš, který je v současnosti i reprezentační volba číslo jedna na pozici levého wingbeka.

Lze oprávněně namítnout, že křídelní obránci plní na hřišti komplexnější taktické úkoly. Taky lze vidět pozitivně, že se do zakončení alespoň dokážou dostat.

Vezměte ale v potaz, jak třeba válí u levé lajny slavista El Hadji Malick Diouf. Aktuálně má na kontě pět tref a tři asistence. Může se pochlubit plodnější produkcí než všichni sparťanští wingbeci dohromady. Diouf je ale úkaz.

Koneckonců zářijová analýza Sport.cz odhalila, že patří k evropské špičce ve využívání příležitosti nebo přesněji - skóroval z pozic, z nichž statisticky často góly nepadají.

I to je důvod, proč Sparta zaostává za největším rivalem.

V sobotu hostí doma Baník. Pokud klání zvládne, může to rudou partu nakopnout. Ve zbytku ligového podzimu ji nečeká smrtící los - Boleslav venku, Teplice doma, Dukla venku. A pak už jen domácí trojboj s Karvinou, Bohemians a Jabloncem.

Slušný program nabízí možnost slušného přísunu bodů a vylepšení statistik.

„V něčem se musím Sparty zastat. Po dvou titulech v řadě, jednom doublu a postupu do Ligy mistrů hlava trošku povolí. Je to zákonitost, děje se to i největším klubům,“ upozorňuje Rajnoch. „Na rudé dopadla deka. Věřím, že duel v Plzni bude pro sparťany fackou, která je nakopne.“