Článek
Zleva Branislav Miloševič z Dukly a Augusto Batioja z Jihlavy.
Branislav Miloševič z Dukly (vlevo) a Yani Urdinov z Jihlavy.
Trenér Jihlavy Josef Jinoch (vpravo) při utkání s Duklou.
Hned v páté minutě jste šli do vedení. Co se pak stalo?
Musím Dukle blahopřát ke krásnému vítězství. Dala nám čtyři góly, což se jí dlouho nepovedlo. Potrestala nás ze situací, na něž jsme se připravovali. Ano, rychle jsme vedli, ještě za stavu 3:1 se mohli znovu vrátit do zápasu. Tyčka, další šance ze standardky... Jamile jsme po přestávce dostali čtvrtý gól, domácí pak už dominovali.
Jako by hráči nezvládli minulé velké vítězství. Musel jste po Spartě hodně krotit jejich euforii?
Jdeme od zápasu k zápasu. Nemyslím si, že bychom na Dukle začali v euforii. Po úvodní brance jsme měli ještě jednu šanci. Možná kdybychom vedli 2:0, bylo by utkání pro nás zajímavější. Góly jsme Dukle darovali sami. Ještě víc mě pak mrzí, že jsme za nepříznivého stavu neměli sílu se zápasem ještě něco udělat.
V bitvě o záchranu musíte také kalkulovat. Zvenku jste dovezli zatím jen čtyři body. Věříte, že se můžete zachránit jen se zisky z domácího hřiště...?
Určitě ne, protože doma máme před sebou už jen dvě utkání. Nepočítáme, kolik je třeba bodů na záchranu. Když je sami nezískáme, žádná administrativa nám je do tabulky nepřipíše... Mrzí mě, že jsme navíc přišli o tři hráče. Doktoři a fyzioterapeuti budou muset dělat všechno možné i nemožné, aby je dali na Brno do pořádku.
O koho konkrétně jde?
Hanuš a Hronek šli ze hřiště dolů kvůli tříslům. Ráno před zápasem se při rozcvičce nešťastně srazili dva naši hráči. Zoubele se zranil na hlavě a nemohl nastoupit, ten druhý ze srážky naštěstí ano.
