Článek
Lanařila vás také polská Jagellonia Bialystok, co nakonec rozhodlo pro Středočechy?
Měl jsem chuť tady hrát. Pocházím z Příbrami a mám to kousek domů. Se sportovním ředitelem Jinochem jsme si delší dobu volali a znám trenéra Webera. Fotbal dlouho hrával a spoustu věcí z hráčského pohledu tedy pochopí. Umí tým poskládat a vyhovují mi jeho tréninky, dbá i na herní činnosti a nezapomíná ani na malé hry. I s ním jsem si tedy telefonoval a z hlediska férovosti bylo zkrátka lepší jít sem, nechtěl jsem zradit. Klub chce hrát nahoře a čekají nás poháry, což je zpestření a lákadlo.
Klub si vás vyhlédl i jako náhradu za ruského kanonýra Nikolaje Komličenka, na jehož odchod se Mladá Boleslav připravuje. Je to pro vás výzva?
Přemýšlel jsem nad tím a říkal si, že se hlavně nesmím dostat pod tlak a stresovat. Řekněme si na rovinu, že 29 gólů Komliho za sezonu je úctyhodný výsledek. Kdybych tvrdil, že jich dám tolik určitě taky, byl bych blázen. Komlimu těžko můžu konkurovat. Ale góly jsem střílel tak nějak vždycky všude a není důvod o sobě pochybovat. Boleslavský tým je kvalitnější než karvinský a říkám si, proč bych neměl góly dávat i tady. Nepřišel jsem ale jako spasitel, kdyby Komli odešel. Chci do týmu zapadnout tak, aby šlapal jako na jaře. Na hrot máme ještě Mešiho s Klímičem. S Komličenkem budeme ještě silnější, když odejde, uděláme my ostatní všechno pro to, aby nechyběl.
Mladoboleslavský útočník Tomáš Wágner (uprostřed) v přípravném utkání se Sokolovem.
Jak s Komličenkem komunikujete?
My se zatím spolu moc nebavili. Když jste v mužstvu nový, pokaždé trvá dva tři měsíce, než se s lidmi víc seznámíte. On je takový svůj, co jsem ho zatím poznal. Ale jinak je v pohodě.
Daleko víc si určitě pokecáte se špílmachrem Lukášem Budínským, s kterým jste hrával v Karviné.
Teď spolu dokonce dojíždíme z Prahy. Hlavně ze začátku jsme se hodně bavili, byla to výhoda a bude i na hřišti. On je inteligentní hráč, potuluje se na trávníku pode mnou, což mi vyhovuje. Vždycky jsem věděl, kde bude a v Karviné jsme z toho těžili. Teď v Boleslavi máme ještě Marka Matějovského. Dopředu to máme opravdu dobře nastavené.
Mladoboleslavská posila Tomáš Wágner během tréninku.
Střelecky jste se prosazoval v každém působišti, se 72 góly máte nálepku elitního ligového střelce. Jaký na ně máte recept?
Samozřejmě střelecký instinkt mít musíte. Třeba David Lafata byl neuvěřitelný, ten ho měl ještě o hodně větší. Ale já myslím, že stačí o fotbale jenom přemýšlet. Když vidím mladé kluky, všichni to jsou sice dobří fotbalisti, ale přijde mi, že nemají fotbalové myšlení. Někdy vás třeba trenéři nutí, běžte na přední tyč, přitom ale stoper jako první běží právě tam, aby to zavřel. Takhle nad tím přemýšlím a s některými trenéry jsem občas bojoval. Samozřejmě je dobré říct útočníkovi, kam má nabíhat, ale taky mu musíte nechat i nějakou volnost.
V Karviné jste hrál dva a půl roku, jak budete na tuto štaci vzpomínat?
Dobře, angažmá mi hodně dalo. Spousta lidí si možná říkala, Wágner hrál v Plzni, tohle je pro něj krok zpátky. Ale v Jablonci jsem v tu chvíli prožíval asi nejslabší období v kariéře. Řekl jsem si, že se musím trochu sebrat, nakopnout to někde jinde v menším klubu a teď zpětně tvrdím, že jsem udělal dobře. Byť to zkraje nebylo jednoduché. Karviná je daleko, ale klub byl přátelský a město je fotbalové. Mohl jsem hrát ligu v týmu, který to na vás staví. Věřím, že návrat do lepšího českého klubu jsem si vyhrál na hřišti a je to pro mě zadostiučinění.
Boleslavský útočník Tomáš Wágner (vlevo) během přípravného zápasu se Sokolovem.
Ve slezském městě jste si navíc našel i přítelkyni Karin.
Ano. Často jsme se potkávali, ale dlouho se nic nedělo. Po dvou náročných trénincích jsem pak přišel do jedné restaurace, kde ona byla na brigádě. Sedl si na gauč, dal si nohy nahoru a koukali jsme s klukama při večeři na fotbaly. Ona mi potom říkala, že si myslela, že jsem arogantní, namyšlenej fotbalista a já jí potom vysvětloval, že mě jenom bolely nohy (úsměv). Teď už jsme spolu přes rok a půl.
Bydlíte spolu přímo v Boleslavi?
Teď ještě dojíždím z Příbrami, kde mám svůj byt. Do konce prázdnin jsou volnější silnice, takže to zvládnu. Pak si najdu byt na okraji Prahy, abych to sem měl kousek.
Nevadí přítelkyni, že se musela stěhovat skoro přes celou republiku?
Ona je v tomhle skvělá. Věděla, do čeho jde. Muselo jí být jasný, že nebudu hrát celý život v Karviné.
První ligové kolo jste vynechal kvůli zdravotním problémům. Co vás trápilo?
Nic vážného. Trochu mě začaly zlobit dráty v lokti, které tam mám deset let. Už v Karviné jsem dohrával se zatejpovanou rukou. V létě jsem na dovolené nic necítil stejně jako pak v prvních deseti dnech přípravy. Ale vzhledem k problému na noze jsem pak hodně trénoval vršek, dost jezdil na kole a z ničeho nic mi otekla celá ruka. Bral jsem prášky a zlepšilo se to. Ale minulý týden jsem zase přijel po tréninku domů a ruka mi znovu otekla, takže jsem si to musel nechat pod narkózou vyndat. Začátek nového angažmá je tedy pro mě smolný a mrzí mě to. Chcete se sehrát s týmem a nemůžete.
Na nedělní zápas na Bohemians už budete připravený?
Věřím, že jo. Čeká nás náročný zápas. Bohemka má běhavý a mrštný tým. V Ďolíčku je to vždy taková fotbalová válka. Nemám rád, když se říká, že to tam jdeme umlátit a uběhat. Musíme dát do hry taky nějakou kvalitu.
