Článek
Tbilisi (od našeho zpravodaje) - Že na prestižních evropských adresách působí několik gruzínských hráčů, je podle něj zásluha právě Kvaraccheliji. „Chviča je úžasný hráč, lidé ho milují. Je králem Gruzie. Jeho úspěchy v Neapoli otevřely cestu mnoha gruzínským fotbalistům do Evropy,“ tvrdí Natchkebia.
„Byl už jako kluk velký profesionál. Tvrdě pracoval, přidával si po trénincích. V Gruzii se každý rok koná velký juniorský turnaj, kterého se účastní evropské kluby. Právě na něm Chviča zazářil. Bylo jasné, že ho čeká velká budoucnost,“ dodává Natchkebia.
Stejně jako on vyrostl i Kvaracchelija a další gruzínští hráči fotbalově na ulici. „Když jsem se vrátil ze školy nebo z tréninku, hodil jsem tašku do pokoje a šel jsem s kamarády na ulici hrát fotbal. Strávil jsem tam celé odpoledne. Podobně to měli všichni gruzínští kluci, kteří to dotáhli do ligy nebo do reprezentace,“ uvádí 25letý útočník.
Na nedávném Euru dovedl Kvaracchelija národní tým do osmifinále, kam se Gruzínci kvalifikovali na úkor Česka. Byť se Španěly padli, stali se pro fanoušky hrdiny. „Nikdy jsem neviděl tak šťastnou Gruzii, ulice byly plné lidí. Reprezentace přinesla lidem štěstí,“ podotýká Natchkebia.
I díky úspěchu na Euru prý půjde fotbal v Gruzii dál nahoru. „Některé kluby mají špičkové stadiony, srovnatelné s evropskými. Další kluby je chtějí následovat. Věřím, že se s obrovským zájmem fanoušků o reprezentaci zvednou i návštěvy v lize, které jsou nízké,“ přeje si Natchkebia.
Co se týká sobotního zápasu Ligy národů s českým výběrem, o jeho průběhu má poměrně jasno. „Šance jsou vyrovnané, máte dobrý tým. Česko je můj druhý domov, mám ho rád. Myslím ale, že Gruzie vyhraje 2:1,“ culí se Natchkebia, který přestoupil v zimě do Zlína z gruzínské Samtredie. V uplynulé sezoně v jejím dresu nastřílel v gruzínské lize 10 gólů.
„Když se mi ozval Zlín, dlouho jsem se nerozhodoval. Český fotbal má zvuk. Je jiný než gruzínský, který je zaměřený na techniku, kreativitu. České týmy hrají spíš týmově, jsou na tom výborně běžecky a silově. Je těžké tu hrát, ale pomalu si zvykám,“ uzavírá Gruzínec.
