Článek
Měl jste na Slavii pifku?
Přemýšlel jsem nad tím nesčetněkrát. Dodnes ale nevím, proč jsem dával góly zrovna Slavii. V nadsázce, asi to byla malá pomsta, že mě Slavia nevzala při náboru. Zhruba v deseti letech mě na něj vzal táta do Edenu. Odtrénoval jsem a šli jsme domů. Nikdo se pak už neozval.
Musela litovat hned po vašem prvním derby z jara 1983, které jste rozhodl dvěma góly (2:1).
Byl jsem tenkrát vykulenej. Bylo mi sice pětadvacet, ale i tak jsem měl trému. V Edenu bylo třicet tisíc diváků, něco neskutečného. Nakonec jsem dal do půle dva góly a vyhráli jsme. Na první mi nahrával Pepa Chovanec, druhý gól jsem dal po úniku střelou na zadní tyč. Nenapadlo by mě, že budu Slavii dávat góly dál.
Věnovala se vám obrana Slavie s každým dalším derby důkladněji?
Pokaždé na mě hrál někdo jiný. Ale nějak jim to nevycházelo. Ze sedmi derby jsem prohrál jediné.
Miloslav Denk (vpravo) v souboji s brankářem Slavie Františkem Zlámalem
Většinu jste naopak rozhodl. Dokonce i derby, ve kterém jste byl vyloučen.
Šlo o moje páté derby, dodnes je ve mně křivda. Nastoupil jsem od druhé půle, dával jsem gól na dva nula. Ke konci zápasu jsem si chtěl na půlce přehodit Míru Beránka, který do mě šel šíleným šlapákem. Stihnul jsem uhnout. Jak jsem měl vztek, naznačil jsem, že ho chci kopnout. A sudí vytáhnul červenou. Jistý novinář napsal, že jsem Míru kopnul do hlavy. Naprostá hloupost, ani jsem se ho nedotkl.
Kdyby fungoval VAR, mohl jste vstřelit Slavii třeba gól navíc.
Tohle si říkám poslední roky. (směje se) Takhle jsem byl z hrdiny málem vyvrhel. Kvůli vyloučení jsem zmeškal závěr sezony. Nejel jsem tedy ani na památný duel do Banské Bystrice, kde se získal titul. Čekal jsem na kluky v Praze na Admirálu, kde jsme měli jakousi základnu. Dorazili v noci, slavilo se do druhého dne. Nakonec jsem se Spartou oslavil tři tituly.
Děkoval jste osudu, že si pro vás přijela do Tábora, kde jste končil vojnu, o týden dřív než Slavia?
Všechno bylo, jak mělo být. Když za mou přijel tehdejší asistent Sparty pan Táborský, neváhal jsem. Dal jsem mu slovo, že podepíšu smlouvu. Nepřicházelo v úvahu, že bych slib nedodržel. Slavia prostě přijela pozdě. Navíc jsem si říkal, že ve Spartě mám větší šanci hrát. V té době byla dvanáctá, Slavia třetí.
Bývalý útočník Sparty Miloslav Denk
Nakonec jste byl u zrodu týmu, který neměl doma konkurenci a prosazoval se významně na evropské scéně.
V mojí první sezoně na Letné jsme to dotáhli na třetí místo a zajistili jsme si Pohár UEFA. V prvním kole jsme vyřadili slavný Real Madrid. Osmdesát tisíc diváků na San Bernábeu, na to nikdy nezapomenu. Ve Spartě jsem zažil, až na období pod trenérem Zacharem, nádherné časy. Měli jsme perfektní partu. Co hráč, to reprezentant. Ivan Hašek, Míša Bílek, Pepa Chovanec… Se mnou přišli Víťa Lavička, Vlasta Calta, za dva roky dorazil Sigi (Horst Siegl). Tvořila se Sparta, která byla na dlouhé období nepřemožitelná.
Zmínil jste slovenského kouče Jána Zachara. V čem byl jiný než oblíbení a úspěšní trenéři Václav Ježek, Vladimír Táborský nebo Dušan Uhrin?
Myslel si, kdovíjaký není trenér. Přitom jeho metody byly šílené, vymýšlel si nesmysly. Nosili jsme se na zádech nebo v náručí. Ptákoviny, které nikdo předtím ani potom nedělal. Podlézal reprezentantům, aby si je získal. Nevím, kde ho tenkrát sebrali, proč měnili pana Táborského, když se vyhrál titul.
Tenkrát se proti Zacharovi postavili fanoušci.
Kdyby Zachar nepřišel, udělal by se další titul. Mám dojem, že mu kluci odsabotovali finále poháru se Slavií. Ale už si nepamatuju přesně, nebyl jsem v áčku. Zachar mi před prvním tréninkem sdělil, že slyšel, že nerad trénuju – a bylo vymalováno. Šoupnul mě do béčka. Nastupoval jsem v lize jen občas na pár minut nebo v přátelácích. Vzpomínám si na přípravu v Lutychu. Zápas mi vyšel, ocenili mě i fanoušci soupeře. Zachar mi po utkání řekl: ty taky umíš hrát fotbal, člověče, to je zajímavý. Příště jsem ale stejně nehrál.
Zachránil vás návrat trenéra Ježka?
Oddechl jsem si, když Zachar odešel. Bohužel jsem měl pak smůlu na zranění a ve Spartě jsem skončil. Vzpomínky na nádherné roky v ní a na góly Slavii mi ale nikdo nevezme.
