Článek
Slavné zápasy jsou minulostí, na tažení Lokomotivy Lipsko Pohárem vítězů pohárů v roce 1987 upadá prach zapomnění. Když se tehdy východoněmecké mužstvo probojovalo do semifinále a do NDR přijel k odvetě tým Girondins Bordeaux s Tiganou, Dropsym a spol., bylo podle oficiálních údajů v hledišti 73 tisíc diváků.
„Ve skutečnosti jich bylo ale o dobrých padesát tisíc víc. V určitou chvíli se totiž tísnily před stadionem tak obrovské davy lidí, že mohlo dojít k tragédii. Proto byly brány otevřeny dokořán a nikdo nikdy nespočetl, kolik desítek tisíc fanoušků se dostalo dovnitř," vzpomínal hrdina památného zápasu René Müller, podle něhož mohlo být v hledišti skutečně 120 tisíc diváků.
Brankář Müller je uvedl do neskonalé euforie. O postupujícím do finále rozhodoval penaltový rozstřel a on to byl, kdo nejdřív Vujovičův pokutový kop zlikvidoval a poté ho sám jako exekutor proměnil.
Lipsko postoupilo do finále, ale v Aténách prohrálo s Ajaxem Amsterdam 0:1.
Dnes žije klub ve skromných podmínkách, hraje regionální ligu, tedy až čtvrtou nejvyšší soutěž, na jeho zápasy chodí v průměru 3225 diváků.
Teď už je ovšem držitelem rekordu v návštěvnosti. Vstupenky na zápas proti „neviditelnému" soupeři se prodávají za 1 euro a putují do celého světa.
„Kupují si je fanoušci nejen v Německu, ale i v Japonsku, Peru, Namibii, USA, ale i v našich sousedních zemích. Sami jsme nečekali, že tak rychle překonáme stotisícovou hranici, takže teď věřím, že jich sto dvacet tisíc prodáme," říká viceprezident klubu Alexander Voigt.
I on tají jméno neviditelného soupeře, s nímž se jeho Lokomotiva 8. května v 19.30 ve virtuálním zápase utká, ale slibuje, že stadion bude osvícený, jako by se na něm opravdu hrálo, z amplionů se bude linout hudba, internetové rádio bude vysílat živý přenos.
„Peníze ze vstupenky poslouží k tomu, aby náš klub přežil současnou situaci vyvolanou koronavirovou pandemií a mohl se dál starat o 300 mladých hráčů, které v klubu máme," řekl mluvčí klubu.
