Hlavní obsah

Petrák musel do karantény už podruhé a říká: Spoluhráči vůbec netušili, kde se nakazili

Praha

Už podruhé v od začátku pandemie koronaviru musel fotbalový záložník Ondřej Petrák do karantény. Hráč druholigových Drážďan totiž poprvé podstoupil nucenou čtrnáctidenní izolaci po přerušení soutěže na začátku března, kdy se vrátil do Česka. Od víkendu je v karanténě podruhé, protože v kabině posledního klubu druhé nejvyšší německé ligy měli v závěru minulého týdne dva hráči pozitivní test na onemocnění Covid-19.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Ondřej Petrák během tréninku fotbalové reprezentace.

Článek

Jak jste se dozvěděli o pozitivních výsledcích spoluhráčů a následném nařízení karantény?

V sobotu jsme byli připravení na trénink, ale vedení jej najednou zrušilo a poslalo nás domů. Večer jsme dostali informaci, co se stalo. Nebyla náhoda, že k odhalení došlo. Od doby, kdy jsme začali trénovat společně podstoupil tým pravidelně dvakrát v týdnu testy. Jeden z kluků musel do karantény už na začátku minulého týdne. Nebyli jsme s ním v kontaktu, nebyl tudíž žádný problém. Následně došlo k uvolnění pravidel, mohlo se trénovat ve skupinách a od čtvrtka běžely tréninky normálně. Podstupovali jsme souboje, trénovali standardky.

Některé další kluby v případě pozitivního testu separovaly pouze jediného konkrétního hráče. Proč váš tým musel do karantény kompletní?

Ti tři kluci nepociťovali žádné příznaky, ani jeden z nich. Normálně trénovali, netušili, že jim něco je. Přitom před každým tréninkem píšeme sms, jak se cítíme, v klubu nám měřili teplotu, dodržovali se velmi přísná hygienická pravidla. Problém byl, že nikdo netuší, kde se nekazili.

Děsí vás představa čtrnáct dnů dlouhé karantény?

Já jsem to zažil už před pár týdny v Česku. Ty první dny jsou ještě v pohodě. Až postupně je to složitější. Nejde o nic jednoduchého, když člověk vůbec nesmí z baráku. Je třeba si den patřičně rozvrhnout. A držet určitý režim, vlastně stejný jako při normálním tréninku. Nechodit spát ve čtyři ráno a vstávat v poledne.

Dostali jste od klubu individuální tréninkové plány?

Když jsem povinnou karanténu dokončil v Česku, tak jsem se domluvil se spoluhráčem Pepou Hušbauerem, najali jsme si osobního kouče a trénovali v jedné obci za Prahou. Když nás Drážďany povolaly zpět, připravovali jsme se podle tréninkového plánu. Teď nám klub doručil během pondělí do bytu rotopedy, abychom se mohli udržovat. A další pomůcky z posilovny. Činky, podložky. Nyní ze mě na čtrnáct dnů bude cyklista. Já přitom kolo nemám rád už od patnácti let, kdy jsem byl na kondičním soustředění a jezdili jsme na kole. Nikdy ho nepoužívám, ani v přípravě na nabírání kondice.

Jak řešíte běžné věci jako je třeba nakupování?

Pokud cokoliv potřebujeme, můžeme zavolat na klub a oni nám vyjdou vstříc. Přivezou jídlo, drogerii, nákup prostě obstarají. Cokoliv. V tomhle je o nás postaráno.

Během středy se má sejít vedení soutěže a jednat, jestli vašemu týmu umožní společný trénink. Tušíte, zda se naplní prognóza o čtrnáctidenní karanténě nebo dojde ke zmírnění opatření?

No, vsadil bych si na těch čtrnáct dnů, kdy máme nařízenou domácí karanténu a nesmíme vůbec ven.

Představuje tréninkový výpadek, ať bude jakkoliv dlouhý, velkou komplikaci směrem k restartu soutěže, kde jste poslední a usilujete o záchranu?

V krajním případě přijdeme o čtrnáct dnů, budeme mít odložené tři zápasy. Pro ostatní kluby bude naše karanténa představovat velkou výhodu. Vždyť všichni trénují už téměř čtrnáct dnů a navrch získají čtrnáct dnů s třemi zápasy. Pro nás následný start bude velkým handicapem.

Tušíte, jaký čas dostanete před prvním zápasem pro trénink?

Všechno se řeší. Minimálně týden by nám údajně vedení soutěže mělo dopřát. Kdyby všechno běželo normálně, měli bychom přesně týden na klasický trénink se souboji, protože ten jsme prvně absolvovali ve čtvrtek. V plánu byly i dva zápasy, takové simulované v rámci tréninku, jedenáct na jedenáct. Abychom získali alespoň trošku praxi. Ale to se samozřejmě neuskutečnilo.

Věříte, že se podaří druhou německou nejvyšší soutěž dohrát?

Když jsme se vraceli, tak nikdo netušil, jaký bude vývoj. Půlka věřila, půlka nevěřila. Po schválení, že se soutěž rozjede, byli všichni šťastní. Ale normálně jsme fungovali vlastně jen dva dny. Uvidí se po několika zápasech. Pokud by po pár střetnutích nastala stejná situace jako u nás i v dalších klubech, tak si nejsem jistý, že by se dohrálo.

Související témata: