Článek
Özil se spolu s dalším německým hráčem s tureckými kořeny Ilkayem Gündoganem sešel s Erdoganem v polovině května v Londýně. Na záběrech ze schůzky je vidět, jak si s tureckým prezidentem třesou rukou a s úsměvem mu předávají dresy. V Německu chování dvojice fotbalistů vyvolalo vlnu pobouření na veřejnosti i mezi politiky. Oba reprezentanti schůzkou podle kritiků podpořili předvolební kampaň zahraničního autokrata.
Tlak na Özila ještě výrazně zesílil po propadu německého týmu na mistrovství světa v Rusku. Tvrdě ho kritizovala část médií i někteří členové německého fotbalového svazu, kteří se tvářili, jako kdyby byl Özil za neúspěch obhájců titulu primárně zodpovědný.
Němec, jen když se vyhrává
Fotbalista kvůli tomu v neděli oznámil konec reprezentační kariéry. "V očích (šéfa svazu Reinharda) Grindela a řady fanoušků jsem Němec, jen když se vyhrává. Když se prohrává, jsem imigrant," uvedl mimo jiné fotbalista, který za aférou vidí také rasismus a nedostatek respektu.
"Je to varovné znamení, když se velký německý fotbalista jako Mesut Özil kvůli rasismu cítí ve své zemi nechtěný a nereprezentovaný německým fotbalovým svazem," napsala v reakci na twitteru ministryně spravedlnosti Katarina Barleyová (SPD).
Poněkud jinak situaci vidí pověřenkyně německé vlády pro integraci Annette Widmannová-Mauzová (CDU). Přes všechno pochopení pro rodinné kořeny si podle ní hráči musejí nechat líbit kritiku, když se propůjčí pro volební účely. Taková kritika se ale nesmí zvrhnout v paušální znehodnocování hráčů s migračními kořeny, uvedla.
Ještě výrazně tvrdší hodnocení Özilovi vystavila protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), podle níž se bohužel ukázal jako typický příklad nepodařené integrace. Fotkou s Erdoganem celému světu sdělil, že se přes všechny výhody a privilegia, kterých se mu dostává, nechce identifikovat s Německem, uvedla AfD.
Jasné podpory se naopak Özilovi dostalo z Turecka. "Ze srdce podporujeme čestný postoj našeho bratra Mesuta Özila," uvedl na twitteru ministr sportu. Ministr spravedlnosti Abdülhamit Gül dokonce napsal, že fotbalista svým krokem "vstřelil nejhezčí branku proti fašistickému viru".
Erdoganův mluvčí pak poukázal na to, pod jakým tlakem se Özil nacházel. "Kde zůstaly slušnost, tolerance, pluralismus...?!" ptal se.
