Článek
Zkušený obránce je druhým služebně nestarším hráčem v týmu, tvrdí ale, že nemá určitě místo v sestavě zdaleka jisté. V minulé sezoně jej navíc brzdila četná zranění. „Doufám, že se počet startů přiměřeně rozroste. Ale musím pořád bojovat o svoji pozici a na každém tréninku ji obhajovat," vykládá.
Jaké ambice má Hoffenheim na startu sezony?
Jednoznačně bychom rádi do pohárové Evropy. Minulou sezonu jsme deset kol před koncem bundesligy byli na čtvrté příčce. Jenže z posledních devíti zápasů jsme nevyhráli ani jeden a skončili devátí. Zklamání bylo veliké.
Klub také vyměnil trenéra. André Breitenreiter přišel z Curychu, s nímž získal švýcarský titul, berete jako dobrý signál, že se v přípravě týmu dařilo?
Příprava se vydařila. Celkově mám z mužstva dobrý pocit. S novým trenérem praktikujeme znovu systém s třemi obránci, hra je hodně ofenzivní, což bylo pro Hoffenheim vždy typické. Trenér chce, abychom jako krajní obránci byli až v pokutovém území soupeře a byli hodně aktivní. Na takovou hru se moc těším. Věřím, že budu mít dobrá čísla, hokejově řečeno skvělé kanadské body.
Asi jste si pořádně oddechli, když jste v prvním kole Německého poháru přešli přes Rodinghausen, který jste po bezbrankové remíze vyřadili až v prodloužení...
Spadl mi ze srdce obrovský kámen. Pohárový vstup jsem v Německu zažil poosmé a jen jedinkrát jsme vyhráli hladce. Pokaždé některý z bundesligových klubů hned v úvodním dějství poháru zažije krach. I nám se to jednou stalo. Ono se řekne, že jde jen o čtvrtou ligu...
Dá se čekat, že se soupeř hodně vyhecuje. Jak těžký duel to byl?
Podle pravidel se vždy hraje na půdě papírově slabšího soupeře z nižší soutěže. Tam je vždy specifické prostředí, malý stadionek, jestli vůbec nějaký, atmosféra byla hodně zvláštní. Soupeř je vždy extrémně nabuzený. A když se ho nepodaří zlomit do dvaceti minut, je to problém. Prošli jsme s odřenýma ušima, ale nikdo to neřešil. Hlavní byl postup.
Většina klubů s ambicemi na pohárovou Evropu v létě horečně nakupovala, Hoffenheim se držel zpátky. Co bylo důvodem zdrženlivé klubové politiky?
Čekalo se na prodej Rauma do Lipska. Jeho odchod přinesl do klubové kasy třicet milionů eur. Teď si můžeme dovolit i dražší hráče. Na přestupy je ještě měsíc a určitě někdo do klubu přijde.
Bundesligu naopak opustily některé z hvězd. Přinese nový ročník změnu v zavedených pořádcích, kdy soutěži deset let vládne Bayern Mnichov?
Všichni si to přejí. Hlavním soupeřem by mu měl být Dortmund, který hodně posílil v obraně, kde měl problémy. Jenže zase odešel Haaland. Každopádně si myslím, že by mohl Bayern potrápit více než v minulosti. Velkou kvalitu má i Lipsko, které se už dlouho drží na špici. V Německu ale může každý překvapit.
Bayern přišel o klubovou legendu Roberta Lewandowského, jenž zamířil do Barcelony. Může to mnichovský klub poznamenat?
Nijak dramaticky. Kádr Bayernu je obrovsky silný. Navíc koupili Maného, což bude zejména pro mě ve vzájemných zápasech, pokud budu na hřišti, pořádná fuška. Lewandowského či Haalanda jsem tolik nepotkával, ti vycházeli na středové hráče. Ale Mané bude na mojí straně. Pamatuji si, že při kvalifikaci o Ligu mistrů mě v dresu Liverpoolu pořádně zlobil.
Během léta jste rozjel i jeden mimofotbalový projekt., když jste s manželkou Terezou administrativně dořešili založení Nadačního fondu manželů Kadeřábkových. Co vás vedlo k myšlence založit takový fond?
Pořád ke mně přicházely příběhy, které se děly dětem i dospělým. Nebyli jsme s ženou k osudům druhých neteční. Žádostí o pomoc jsme dostávali hodně. Jenže není snadné řešit, komu je skutečně potřeba přispět, kdo je vážně ve složité životní situaci. Zároveň jsme chtěli pomáhat opravdu dlouhodobě a pokud možno v maximální možné míře. Dva tři roky jsme se zabývali myšlenkou, jak situaci vyřešit. A rozhodli jsme se založit Nadační fond manželů Kadeřábkových. V rámci fondu budeme mít možnost sami rozhodovat, komu pomůžeme, a především se pokusíme zapojit také naše kamarády, známé a fanoušky.
Máte jasno, komu primárně bude pomoc z vašeho nadačního fondu určena?
Aktuálně už podporujeme jeden spolek, který provozuje hipoterapii a paliativní péči. Vytvořili jsme s Terezkou tým lidí, kteří budou řešit společně s ní provozní záležitosti fondu. Tyto náklady budeme hradit z našich soukromých prostředků a sto procent financí získaných Nadačním fondem půjde na pomoc a charitu. Součástí fondu je samozřejmě transparentní účet, tudíž kdokoliv může vše kontrolovat.
Fotbalista Pavel Kadeřábek s manželkou Terezou.
Prostředky z fondu půjdou potřebným v Česku? Nebo bude vaše pomoc směřovat i do Německa?
Vše bude směřováno do Česka. Jak už jsem naznačil, aktuálně se zaměřujeme na děti, které mají problém s pohybem. Každopádně máme připraveno několik projektů, s nimiž seznámíme veřejnost v blízké budoucnosti. Jeden bude čistě fotbalový, kde už je nyní zapojeno několik českých hráčů z ligy i fotbalistů našeho národního týmu působících v zahraničí. Další bude zaměřený na charitativní běžecké akce, z nichž půjdou prostředky zase na konkrétní účely.
Nebude pro vás vyčerpávající řešit záležitosti spojené s fotbalovými povinnostmi a současně se věnovat zmíněnému fondu?
Z osmdesáti procent bude veškerá práce spojená s charitou na manželce. Já se budu věnovat fotbalu. Chtěli jsme vše dořešit do startu bundesligové sezony. Není to vše o jednom papíru. Naštěstí jsme potřebné administrativní úkony dořešili během minulých dnů, takže teď mám klid na fotbal.
