Článek
„Příjemné sbírat pocty a ocenění. Možná to bude znít namyšleně, ale já nepotřeboval přebírat ceny a trofeje, abych věděl, že jsem dobrým fotbalistou. I když jsem třeba zrovna nějakou anketu nevyhrál, nikdy jsem o sobě nepochyboval,“ glosoval pětadvacetiletý kanonýr ve službách bundesligového Bayeru Leverkusenu dny ve světle reflektorů a televizních kamer.
Šestnáct bundesligových gólů na kontě máte, v žebříčku kanonýrů vám patří druhá příčka hned za Lewandowským, kam teď dál?
Zpátky do Německa. Už v úterý se vracím do Leverkusenu.
Připravit se na jarní střelecké dostihy s polským snajprem ve službách mnichovského Bayernu?
Zatím jsem rád, že se ho držím. On ale pojede dál a góly bude dávat pořád.
Vy snad ne?
Rád bych pokračoval. Nechtěl bych se zaseknout na šestnácti brankách. Je to sice dobré číslo, ale gólů jsem mohl dát ještě víc. Pětadvacet za sezonu by mohlo být reálných.
To proto, že jste měl na podzim životní formu?
Nemluvil bych o životní formě. Po evropském šampionátu jsem se prostě cítil velice dobře, byl jsem na sezonu nachystaný a v pohodě. A hlavně jsem byl zdravý a nic mě nebolelo. Jenže pak přišlo zranění...
Připravilo vás nejen o tři bundesligového zápasy, ale dost možná i o ony tři góly, které vás od Lewandowského dělí...
Hlavně mě ale měsíční absence připravila o náramné fyzické rozpoložení, v němž jsem byl předtím. Po zranění jsem se sice vrátil, hrál, na zápasy jsem byl připravený, ale cítil jsem, že kotník není pořád v takovém stavu jako před zraněním. A stav mého těla rovněž není takový, jak bych očekával. Nějakou dobu ještě potrvá, než budu nachystaný stejně jako před startem podzimu.
Proto urychlený návrat z Čech zpátky do Leverkusenu? Proto znovu model přípravy, který vám po evropském šampionátu hodně pomohl?
Prostě se mi vyplatilo, že jsem si po mistrovství Evropy dopřál jen deset dnů volna a hned začal s individuální přípravou. Nemínil jsem připustit, abych celé tři týdny odpočíval a měl nějaké manko v porovnání s hráči, kteří už v přípravě makali. A teď chci být připravený zase. I když mně by vůbec nevadilo, kdyby bundesliga pokračovala ve stejném tempu jako anglická Premier League a hrála se pořád.
Aby ne, kdy se vám individuální příprava vyplatila a do podzimní formy se promítla.
Určitě. Stejně jako góly, které jsem nastřílel na euru. Zvedly mi sebevědomí. Pomohly mi. Především gól, který jsem dával z pětačtyřiceti metrů Skotům a jenž se objevil v plejádě nejkrásnějších gólů šampionátu i celé šedesátileté historie mistrovství Evropy. A také v anketě o nejhezčí gól roku. Příjemné číst všechna ta slavná jména, která figurovala a figurují přede mnou.
A to vás ještě připravila UEFA svým novem o trofej a titul nejlepšího střelce šampionátu, protože si usmyslela, že o pořadí budou v případě stejného počtu nastřílených branek rozhodovat nejen góly, ale i přihrávky.
Tím jsem se netrápil. Dal jsem pět gólů jako Ronaldo a patřičně se zviditelnil, i když jsem měl o asistenci méně než on.
Zviditelnil jste se nejen góly na evropském šampionátu, ale i šestnácti podzimními trefami v bundeslize. Právě proto otázka vyřčená hned v úvodu – kam teď dál?
K tomu, abych byl zdravý a mohl se plně koncentrovat na fotbal. A na další a další góly, které chci dávat.
A dál soupeřit s Lewandowským?
Jenže on hraje v Bayernu, který válcuje bundesligu. Lewandowski má tudíž v každém zápase příležitosti, aby se střelecky prosazoval a dával góly.
Jinak řečeno – má to lehčí a snazší než vy?
To netvrdím, protože dávat góly je ve fotbale vždy to nejtěžší. Samo sebou že přitom záleží na mužstvu, ve kterém člověk hraje Na jeho složení, spolupráci, servisu... Přitom si nestěžuju, i v Leverkusenu dáváme hodně gólů, protože hrajeme a preferujeme hodně ofenzivní fotbal. Někdy až moc, takže dostáváme dost gólů. To se musí na jaře změnit. Musíme dostat ofenzivu a defenzivu do rovnováhy, jestliže chceme figurovat mezi top týmy.
Třeba už brzy přijde den, kdy Lewandowského v Bayernu vystřídáte. I o tom se přece v Německu spekuluje a vaše jméno se v souvislosti s odchodem polského snajpra na Ostrovy skloňuje.
Takových spekulací ve fotbale je a bude.
A vy je snad neregistrujete?
Ale ano, jenže o odchodu Lewandowského se mluví už dlouho.
Říkáte to, jako byste nevěřil, že někdy Bayern opustí.
Skutečně nemyslím, že by měl důvod odcházet. V Bayernu je dlouho, má pozici jedničky, svou roli může sehrávat i věk.
Když ne Bayern, co takhle Barcelona anebo Paris SG? I tyto informace se v souvislosti s vaším jménem objevily. A z dost seriózních zdrojů.
Něco se ke mně dostalo, ale já se tím nezabývám. Jak říkám, spekulací je v každém přestupovém období hodně, proto se raději soustřeďuju na pokračování bundesligy a góly, které chci dál dávat.
A co kdybyste je dával třeba v Premier League? Nebo snad i informace o zájmu West Hamu o vaše služby byly rovněž pouhou spekulací?
Na ten tedy s mým manažerem rozhodně nepomýšlíme. Míříme výš. Navíc West Ham by složením svého mužstva i třeba stylem hry nebyl momentálně nic pro mě.
Poučeni nepovedeným transferem z janovské Sampdorie do AS Řím?
Určitě, protože teď jsem úplně jinde, než když jsem do římského AS přestupoval. Tehdy mi bylo jednadvacet a vlastně poprvé jsem přičichl k fotbalu světové úrovně. Zkušenost z Říma mě posunula dál, takže teď bych se zachoval úplně jinak.
Takže raději si počkat a jako Lewandowski klidně dál střílet góly v bundeslize?
Proč ne? Momentálně jsem v Německu velmi spokojený. Uvidím, co bude a přijde, ale klidně bych si dokázal představit, že prožiju v bundeslize celou kariéru.
Nebo si počkáte na světový šampionát v prosinci příštího roku v Kataru, tam se stanete zase nejlepším střelcem jako na mistrovství Evropy a nabídky velkoklubů se jen pohrnou.
Když budu zdravý, dobře připravený a nebudu mít žádný problém, proč bych se nemohl stát i v Kataru nejlepším střelcem jako na mistrovství Evropy?!
Jenže do Kataru se musíte nejdřív s českou reprezentací probojovat. Přes baráž. Nejdřív přes Švédsko a potom ještě přes vítěze druhého utkání mezi Ruskem a Polskem.
A proč bychom se neměli na mistrovství světa dostat, když naše šance jsou celkem reálné? Švédsko je sice silným soupeřem, ale strach bychom z něho mít neměli. A vítěz druhého dvojzápasu je na tom výkonnostně podobně jako Švédsko. Barážové šance jsou tudíž fifty fifty.
Na vás ovšem bude, abyste postup vystřílel. Od druhého nejlepšího snajpra bundesligy se to jaksi bude očekávat.
Pro mě žádný problém, naopak mě to požene dopředu. Pořád lepší hrát pod tlakem, když góly dávám, než pod ním být ve chvílích, kdy je dávat musím a do soupeřovy brány se netrefuju.
Takže po úspěšně zvládnuté baráži a postupu přijde na řadu Katar a koruna krále střelců z mistrovství světa jako váš nejbližší a největší cíl?
Já si ale skutečně žádné osobní cíle nedávám. Týmové, to ano. Třeba s Leverkusenem se dostat na příčky zaručující start v příštím ročníku Champions League, třeba s reprezentací se probojovat na mistrovství světa. Ale rozhodně neplánuju, kolik nastřílím v sezoně gólů, natož abych myslel na střeleckou korunu. Jedno, zda v bundeslize nebo na světovém šampionátu. Prioritou pro mě je zůstat zdravý, protože dobře vím, jakou šichtou je dostat se ve fotbale nahoru a jak snadno se naopak padá dolů.