Léto v područí Manchesteru: Bylo to na hlavu, přiznává Kovář. Spartě jsem vděčný, Hradecký je skvělý

Už jste se v Leverkusenu rozkoukal?

Sžívám se s novým prostředí, co to jde. Dojmy jsou skvělé, možná až nad očekávání. Konečně se moje situace vyřešila a našel jsem místo, kde se můžu usadit. Jsem tu zhruba týden, jsem se vším spokojený, všichni jsou přátelští. Čeští kluci Patrik Schick a Adam Hložek mi pomáhají. Když se na něco zeptám, poradí mi. Z tréninků jsem nadšený. Paráda.

Adam Hložek vám už na tréninku gól dal?

Zatím ne, ale počítám, že to brzy přijde. (úsměv) Patrik ještě ani nemohl, je stále zraněný.

Jak vás přijal brankář Lukáš Hradecký, který byl dosud jasnou jedničkou?

Je to skvělý člověk. Přijal mě úplně v klidu, necítím z jeho strany žádnou zášť nebo nevraživost. Bere mě úplně normálně. Na tréninku se normálně bavíme, on mluví slovensky, já česky, což je další plus. Myslím, že jeden na druhého budeme tlačit. Pak je na trenérovi, koho vybere do brány.

Bavil jste se s trenéry o vaší pozici? Začnete jako dvojka?

Přestup se táhl déle, než se čekalo. Neměl jsem před sezonou plnou přípravu s týmem, jsem tu pár dní, takže si myslím, že začnu jako dvojka. Ale udělám maximum pro to, abych se co nejdřív do brány dostal. Pak bude na mně, jestli šanci využiju, nebo ne.

Leverkusen čeká na podzim hodně zápasů, kromě bundesligy a domácího poháru budete hrát v základní skupině Evropské ligy, takže šance by měla určitě přijít, že?

Jak říkáte, zápasů budeme hrát spoustu a nikdy nevíte, co se stane. Určitě budu makat, co to půjde. Budu chtít dokázat, že si Leverkusen vybral správně, a udržet se v bráně co nejdéle, když příležitost dostanu.

Jak jste prožíval dlouhé období, kdy se vaše budoucnost řešila? Bylo těžké nepropadat panice?

Nebylo to nic jednoduchého. Od 31. května jsem věděl, že se budu vracet do Manchesteru. Nejistota trvala dlouho. Nevěděl jsem, co se mnou bude, kam půjdu. Nebylo to příjemné pro mě ani pro rodinu. Ale ve fotbale se to tak někdy sejde. Držím se přísloví, že všechno se děje z nějakého důvodu. Věřím, že ve finále to pro mě dopadlo nejlépe, a to je to nejdůležitější.

Tlačil jste na Manchester, aby vás pustil do Sparty?

Mým přáním hned po sezoně byl návrat do Sparty, chtěl jsem se k ní připojit co nejdřív. Ve Spartě jsem měl dle původních dohod působit dva roky, nicméně Manchester nakonec rozhodl jinak. Mrzelo mě, když Sparta padla. Ale jsem jí vděčný, že na mě tak dlouho čekala a šla do tak velkého rizika. Sparta pak za mě našla adekvátní náhradu (Petera Vindahla - pozn. aut.), já jsem v Německu. Myslím, že vše dobře dopadlo. Konec dobrý, všechno dobré.

Necítil jste se jako rukojmí Manchesteru? Anglický kolos si s vámi mohl dělat, co chtěl, nemusel brát na nikoho ohledy.

Je nepříjemné, když nemáte svůj osud a kariéru ve vlastních rukou. Rozhodují jiní lidé, vy s tím nemůžete nic dělat. Snažíte se něco dělat, ale když si někdo postaví hlavu a řekne, že to tak nebude, tak s tím nic moc neuděláte. Na druhou stranu chápu, že každý se snaží hájit své zájmy. Takový je fotbal. Bylo to na hlavu, ale musel jsem situaci přijmout takovou, jaká byla.

Potěšilo vás alespoň, že jste si dvakrát v přátelských zápasech proti Leedsu a Lyonu za Manchester United zachytal?

Všechno má své plusy a minusy. Kdyby se všechny věci, o kterých se bavíme, neděly, tak bych si za první tým Manchesteru United asi nikdy nezachytal. Beru jako velké pozitivum, že si kluk z malého Uherského Hradiště mohl zahrát alespoň v přípravných zápasech za Manchester United a ukázat, co v něm je. Trochu mi to obměkčilo srdíčko. Zároveň budu navždy hrdý, že jsem mohl hájit barvy Manchesteru. Je to jeden z největších klubů na světě.

Manchester celé léto řešil brankáře, hledal jedničku, ale přemýšlel také o tom, kdo bude v týmu dál. Nespekuloval jste nad tím, že byste v United zůstal a byl dvojkou za André Onanou?

Řekl bych, že tohle byla v mé hlavě asi ta poslední varianta. Vždycky chci chytat, bojovat o pozici v bráně. Tady bylo jasné, že Manchester hledá gólmana, kterého přivede za velké peníze a přes něhož se člověk do brány jen tak nedostane. První prioritou pro mě byl návrat do Sparty. Následně se Manchester rozhodl řešit mou situaci jinak a zájem Leverkusenu přišel ve správnou chvíli. Díky mé agentuře Sport Invest, která odvedla skvělý kus práce, jsme to do Leverkusenu dotáhli. Líbily se mi vize klubu i plány, které se mnou mají. Budu blíž Česku a rodině, Leverkusen hraje pravidelně poháry. To vše jsem při rozhodování zohledňoval.

Důvěru musíte cítit, když za vás měl Leverkusen zaplatit i s bonusy okolo devíti milionů eur (218 milionů korun). Vnímáte to?

Určitě. Myslím, že je neobvyklé zaplatit za někoho tolik peněz po jedné sezoně v české lize. Moc si toho vážím. Různě se to vyvíjelo, nejdřív to vypadlo, že přestup dopadne, pak že ne, pak zase jo, zase ne, nakonec jo. Ukázalo se, jak je Leverkusen vytrvalý v jednáních. Cítím, že se mnou do budoucna počítají.

Jaká má Leverkusen ambice?

Je vidět, že nejvyšší. Jedna z nich je Liga mistrů. Myslím, že každý hráč ji chce hrát a nastupovat proti nejlepším týmům. Sezona je dlouhá, nikdy nevíte, co se může stát. Ale věřím, že budeme v bundeslize bojovat o přední příčky.

Co vám angažmá ve Spartě dalo?

Pomohlo mi ve všech aspektech. Měl jsem možnost odehrát celou sezonu za největší klub v Česku, ten tlak je enormní. Ta sezona měla všechno, zvraty, návraty, mnoho dalšího. Je neuvěřitelné, jak dopadla. Poznal jsem tam spoustu skvělých lidí. Ti mi otevřeli oči v různých aspektech života, za to jsem vděčný. K lidem ve Spartě jsem si vytvořil neskutečný vztah.

Jak jste prožíval vypadnutí Sparty s Kodaní ve třetím předkole Ligy mistrů na penalty?

Zápas jsem prožíval, byl jsem v nervech. Penalty jsou prostě loterie, k někomu se štěstí přikloní. Myslím, že kluci se nemají za co stydět. Podle mě předvedli neskutečný výkon, Kodaň měla trochu štěstí, že v prodloužení dala dva slepené góly. Na to se ale historie neptá. Vyřazení mě za kluky mrzí, protože za ten rok jsem si s nimi vytvořil skvělý vztah. To platí pro všechny v klubu. Mrzí mě, že nejdou dál. Věřím, že se probojují alespoň do Evropské ligy.