Hlavní obsah

Hattrick v Německu se mnou nic neudělal, říká Čvančara

Když mu bylo osmnáct, vyzkoušel si půlroční angažmá v italském Empoli. Krátká zkušenost se mu teď nadmíru hodí. Fotbalový reprezentant Tomáš Čvančara se od léta adaptuje v bundesligové Borussii Mönchengladbach a jen se utvrdil, že v zahraniční kabině jede každý především sám na sebe. „Ne že bych byl z toho nějak zklamaný nebo zaskočený. Ale upřímně jsem nevěděl, co od toho mám čekat,“ říká třiadvacetiletý útočník ve druhé části rozhovoru během srazu národního týmu před zápasy s Albánií a v Maďarsku.

Video: Sport.cz

Článek

Jak těžký je přechod ze Sparty do bundesligy?

Jste tam sám, musíte se adaptovat. Takže otřepané fráze, asi co vám řeknou všichni. Na co jsem si musel zvyknout nejvíc, že tam nikoho nezajímáte. Jste tam sám za sebe. Kluci vědí, že tam jdete pomoct týmu. Máte tam i kamarády, ale není to úplně jako v Česku. Jak je u nás zvykem, že se chodí po zápase třeba na pivko, tam to tak nefunguje.

Je těžké takové změně přivyknout?

Není to těžké. Pro mě je složitější, že jsem v týmu jediný Čech. V tom to má Hložan v Leverkusenu trochu jednodušší, že má k sobě Koviho a Páťu Schicka. V rozjezdu to pro mě bylo trochu složitější, ale zase na druhou stranu to byl důvod, proč jsem se musel rychle adaptovat a se všemi mluvit. Myslím, že mi to jenom pomohlo. Mluvím anglicky, z němčiny nemám ze školy ani základy, to všechno mě teprve čeká.

Jako mladý jste už vyrazil do Itálie a musel se tam starat sám o sebe. Pomáhá vám tehdejší zkušenost při adaptaci?

Také v Itálii to bylo vlastně stejné, že v kabině je každý sám za sebe. Nechytejte mě úplně za slovo, ale když víte, že vedle sebe máte frajera, který je schopný vyhrát barák, tak se s ním snažíte komunikovat, i když víte, že je to třeba složitější nebo ani nechce. Ve finále si tam každý jede sám na sebe.

Michalu Sadílkovi schází v klubu parťák Václav Černý. Chtěl by si v Twente pokecat v češtiněVideo: Sport.cz, FAČR

Góly jste dával v přípravě, dva v úvodním ligovém kole. Hned zpočátku vás tak opěvovali jako velkou posilu. Musel vás kouč Seoane držet hodně při zemi?

Nemusel. Já nejsem naivní. Vím, jak budou zápasy vypadat, když nastoupíme proti Leverkusenu a Bayernu. Jsme pod velkým tlakem, nakopneme na mě a čeká se, že míč udržím a vymyslím nějakou nadstavbu. Nebyl to ode mě propadák, až na nějaké výtky myslím v pořádku, ale dva zápasy jsem góly nedal, takže čekám, že hodnocení třeba nebude takové.

Když jste přicházel, měl jste hned jasno, že budete v základní sestavě?

Psalo se, že jsem jejich asi třetí nejdražší přestup. Samozřejmě se mi tedy dostávalo do hlavy, že prostoru bych měl dostávat víc. Ale je to bundesliga, i na lavičce mají týmy posily za X milionů eur. Pokud bych výkony nepodával, je úplně jedno, kolik, kdo stál.

Kdy jste pocítil, že vaše pozice bude opravdu tak silná?

Hned po pár dnech jsme jeli na soustředění, kde byl první přátelák. Překvapilo mě, že mě dal trenér rovnou do základu. Tím mi dal šanci se ukázat. Přijelo tam minimálně 7 tisíc našich fanoušků. Chtěl jsem ukázat, že na to mám. První gól mi strašně pomohl. Kluci mě začali vnímat jinak, sebevědomí mi ještě vzrostlo. Zlomilo se to hned prvním zápasem, kdy jsem si řekl, že tam nebudu jen do počtu.

Albánie se sparťanem Lacim očima expertů v pořadu PřímákVideo: Sport.cz

Pak ob zápas hned hattrick. Co to s vámi udělalo?

Nic, byl to jen přátelák. Všichni si pamatujeme jednoho českého hráče, který dal hattrick hned v bundeslize… Takových zpráv mi přišlo milion, ale já se nechci s nikým srovnávat. Nebudu si pouštět do hlavy, že jsem dal tři góly v přáteláku. Podstatné je, až jak začne liga.

Při debutu jste dal dva góly, takže jméno Martina Fenina, který dal při debutu hattrick, se připomínalo znovu. Je pro vás mementem, že ani takový vstup vám nic nezaručí a je třeba dál makat?

Samozřejmě. Jak jsem říkal, dvě kola jsem neskóroval. Gladbach teď přivedl výborného útočníka z Unionu Berlínu. Nikde není dáno, že až se po pauze vrátím, budu hrát v Darmstadtu. Jsem připravený bojovat o pozici. Moje výhoda je, že není jediná, kterou můžu zahrát.

Když jste přicházel, takového hroťáka Gladbach neměl. Jak svou pozici vnímáte teď?

Můžeme si říct, jestli mě brali jako hroťáka, kterého jsem rok nehrál. Ve Spartě celou sezonu i v reprezentaci jsem hrál zprava. Výhoda je, že mohu být variabilní. Ale tohle asi byla nejjednodušší cesta do základní sestavy.

Václav Černý věří, že na zářijovém reprezentačním srazu naváže na své výkony z toho červnového, kdy dal dva gólyVideo: Sport.cz

Premiéry vám jdou. V nároďáku jste dal gól po třech minutách, v Gladbachu dva při ligovém debutu. Řekněte, jak se to dělá?

Asi rok zpátky jsem úplně ztratil nervozitu před zápasem. Jak jsem se vyhrál a obouchal se. Byl jsem ve spoustě týmů, jak všichni vědí, tak už nejsem nervózní. Spíš se na zápasy strašně těším. A první utkání je vždycky něco speciálního. Hlad dát gól, myslím, že energie ze mě v reprezentaci i v Gladbachu v prvním zápase stříkala.

Máte malou dceru, přitom jste pořád docela mladý. Jak narození dítěte člověka změní?

Byl jsem hodně zaměřený, že věci dělám hlavně sám pro sebe. Tohle mi život úplně obrátí, tohle nedělám jen pro sebe. Chci, aby se dcerka měla dobře, aby měla všechno, co potřebuje. Aby na mě mohla být pyšná, až vyroste. Aby mě viděla hrát na dobré úrovni, až dostane rozum.

Pokud jde o Leverkusen, došlo před nebo po prohraném zápase k nějakému špičkování s Adamem Hložkem?

Není důvod na špičkování. Jsme kamarádi, jsem rád, když vidím Čecha, že je Adam tak blízko. Nebo Koubka v Augsburgu, že si můžu popovídat a popřát hodně štěstí.