Článek
Mohuč hrává v bundeslize převážně o záchranu. V této sezóně ale útočí na pohárovou Evropu. Je to pro vás překvapení?
Není až tak velké. Mužstvo se moc nezměnilo. V sezóně, kdy jsem přišel, došlo k větší hráčské obměně. Potřebovali jsme se pak sehrát. Chvilku trvalo, než si tým správně sedl. Podzim jsme měli opravdu velmi dobrý, hlavně na něj musíme navázat.
Hned v prvním jarním kole jste doma hráli bez gólů s bezprostředním sousedem v tabulce Freiburgem. Berete to jako ztrátu nebo slušný vstup do jara?
Jednoznačně jako ztrátu, protože jsme dva body ztratili doma. Navíc s mužstvem, s nímž bojujeme o příčky zaručující účast v evropských pohárech.
V čem byl Freiburg lepší?
On nebyl lepší herně, ale velmi disciplinovaně bránil. Mají zkušený a kvalitní tým. Nám vázla kombinace, i když šlo o první jarní zápas, udělali jsme spoustu zbytečných chyb v rozehrávce.
V tabulce jste sedmí s 27 body, jen horší skóre vás dělí od pomyslné pohárové Evropy. Naopak od baráže jste čtrnáct bodů. Takže boj o záchranu jste vyškrtli z repertoáru?
No... V bundeslize se traduje, že jistotu záchrany dává čtyřicet bodů. V Česku to je o deset méně. Letos jich možná nebude v Německu ani tolik třeba, protože poslední tři týmy hodně bodů poztrácely. Upřímně řečeno, sestupu se opravdu nebojíme, ale potřebujeme bodovat co nejvíc. Alespoň dvacet bychom jich chtěli na jaře získat.
Na klid ve středu tabulky by to bohatě stačilo, ale vás neláká pohárová Evropa?
Láká. Hlavní cíl to není, ale když ta možnost bude, chceme se o ni poprat. Nejsme od ní daleko. Rozhodně nám ale ta varianta nesmí pomotat hlavy. Musíme zůstat nohama na zemi a jít zápas od zápasu.
Mohuč je v podstatě mužstvem bez hvězd. Známější jsou Slovák Zabavník a Chorvat Klasnič...
Skutečně žádné superhvězdy tu nemáme. Ti dva, co jste jmenoval, ale patří k těm nejlepším. Myslím si, že máme zkušené a hlavně dobře vyvážené mužstvo. Snad jen devítigólový maďarský střelec Adam Szalai trochu vyčnívá. Také je o něj velký zájem z několika bundesligových klubů. Naše síla je především v týmu a jsme také dobrá parta.
V červnu vám končí smlouva. Už víte, co dál?
Mám opci, ale zatím nejsem rozhodnutý, jestli zůstanu nebo se vrátím do Česka. Musíme to s rodinou zvážit, co pro ni bude nejlepší. Na jednu stranu by mě lákalo zahrát si s Mohučí evropské poháry, kdyby se to povedlo. Na druhou stranu, venku jsem už dlouho a táhne mě to domů. Ve čtyřiatřiceti letech už zvažuji všechno mnohem pečlivěji, než dřív. Uvidím, pořád je na rozhodnutí dost času.
