Článek
Bochum vítězstvím nad Schalke hodně zavařila jednom z kandidátů na německý titul. Jaký byl zápas z vašeho pohledu?
Doufám, že jsme boj o titul pořádně zkomplikovali. Z naší strany to byl hodně vydařený zápas, i když začal dost nešťastně. Při jednom centru jsme se nedohodli s obráncem a hosté přišli zadarmo k vedení. Nám se ale podařilo ještě do poločasu zápas otočit. Schalke mělo převahu, řešil jsem několik centrů a střel, ale vyloženou šanci si už soupeř nevytvořil.
Vám se v Německu daří, často se dostáváte do sestavy kola prestižního časopisu Kicker. Jste v Bochumi spokojený?
Určitě je příjemné, když si takové hodnocení o sobě přečtu, ale nedělám z toho velké závěry. Snažím se odvádět co nejlepší práci pro svůj klub. V Německu jsem spokojený a Bochum mi nabídla prodloužení smlouvy, o čemž budeme v příštích dnech jednat.
Jaké jsou ambice klubu?
V první řadě záchrana a co nejvyšší příčky v tabulce. Vedení klubu je realistické a neklade před nás nedosažitelné cíle.
Prodloužíte kontrakt?
Trenér chce, abych tu zůstal... Nabídek mám několik. Uvidím. Musíme to s manažerem Pavlem Zíkou ze Sport Invest International probrat, ale rozhodně nemám důvod utíkat.
Máte nějaký svůj fotbalový sen nebo vysněný klub?
Takový má asi každý fotbalista. Samozřejmě bych chtěl jednou chytat ve velkém klubu, líbí se mi také anglický fotbal. Konkrétní jména ale říkat nebudu.
Vy jste takový gólmanský světoběžník. Chytal jste v Řecku, Nizozemsku, Anglii, teď v Německu. Můžete srovnat fotbal, jaký se v těch zemích hraje?
To je dost těžké a na dlouhé povídání. Anglický fotbal je rychlejší, nizozemský a řecký asi techničtější. Německý fotbal mi ale vyhovuje a líbí se mi prostředí. Krásné stadióny, téměř všude plné. Zázemí na vysoké úrovni a má to řád.
Co jste jako brankář říkal tolik opěvovanému zákroku Petra Čecha v prvním semifinálovém duelu Ligy mistrů Chelsea s Liverpoolem?
Určitě myslíte tu Gerrardovu střelu. Chytil to famózně, k tomu není co dodat. Znám Petra dlouho, chytal jsem s ním v reprezentaci do jedenadvaceti let, když jsme ve Švýcarsku získali titul mistrů Evropy. Tenkrát vychytal penaltový rozstřel o zlato s Francií. Petr patří mezi dva až tři nejlepší brankáře světa, to tím zákrokem jen potvrdil.
Vzpomenete si na nějaký váš podobný zákrok?
Ono nelze takové zákroky úplně srovnávat. Každý gólman má nějaký svůj velký, ale přiznám se, že teď mě žádný nenapadá.
Petr Čech je jedničkou reprezentace, spolu jste chytali v jednadvacítce, bral byste místo dvojky v národním týmu?
To nezáleží jen na mně. Snažím se odvádět v každém utkání stoprocentní práci a je věcí trenéra Brücknera, jestli si mne všimne nebo ne. Čech je jasná jednička, o tom není pochyb, a deset možná patnáct let do branky reprezentace nikoho nepustí. Kdo dělá dvojku nebo trojku, už není tak podstatné. Pro mne byla a je reprezentace velkou ctí a pokud bych byl pozván, určitě bych přijel. Rozhodně se tím ale netrápím. Makám naplno a snažím se udělat co nejvíc pro klub a brankářsky se usadit a dál růst. Co bude dál, to se uvidí. Reprezentace je ale vždycky krásnou nadstavbou.
