Brazilský romantik si zamiloval Japonsko, chtěl vystřídat Blattera a koučoval z televize. Zico slaví 70

Pod rozpáleným mexickým sluncem si našteloval míč na penaltový puntík a fotbalová Brazílie se těšila na gól, který ji posune do semifinále mistrovství světa 1986. Zico se rozběhl, švihl pravačkou a pak litoval. Francouzský brankář Joël Bats mizerně umístěný pokus vyrazil a přijímal gratulace od kumpánů. Brazilský lídr sice svoje selhání napravil v penaltovém rozstřelu, jenže Francouzi byli přesnější. Hotovo, konec, Zico si ani na třetí pokus na světové zlato nesáhl.

„Přesto to byl hráč, který se mi napříč historií nejvíc přiblížil," poklonil se sám božský Pelé. I proto se Zicovi s úctou říkalo Bílý Pelé. Spojoval je ještě jeden detail: v brazilské reprezentaci oba hráli s posvátnou desítkou na dresu.

Zicova geniální kouzla s míčem baví na YouTube dodnes. Chcete slalom přes polovinu hřiště a gól? Chcete akurátní trefu do růžku? Chcete elegantní oblouček, který zapadne přesně pod břevno? To všechno Zico dělal tak nějak mimochodem. V roce 1983 jej FIFA vyhlásila nejlepším fotbalistou světa.

A proč právě Zico? Malému Arthurovi se doma říkalo Arthurzinho a Arthurzico. Časem zmizel Arthur a zůstal Zico. Takhle snadné to bylo.

Zmiňte se o Zicovi před fanoušky Flamenga, dojetím se jim bude lámat hlas. Nejen kvůli třem titulům. Za červenočerný klub, který je doma v legendárním chrámu Maracaná, ofenzivní záložník Zico nastřílel 508 gólů. Zatím ho nikdo nepřekonal. V osmdesátých letech ochutnal fotbal v italském Udine a v jednadevadesátém se stal prvním cizincem v japonské lize.

Exotické císařství si zamiloval, dotáhl to až na trenéra reprezentace. Vyhrál s ní mistrovství Asie a jednou národní tým koučoval na dálku z Brazílie. Nevěříte? V roce 2002 Zicovi zemřela matka a musel se vrátit domů. Před přátelákem s Argentinou si sedl do studia televize Globo, kde běžel přímý přenos, a přes esemesky posílal instrukce kolegům do Japonska. „Bylo to zajímavé i nervydrásající," líčil po porážce 0:2.

S léty se mu zakulatila tvář a černé vlasy prošedivěly, ale vášeň pro fotbal neztratil. V roce 2015 uvažoval, že by šel do volby šéfa FIFA místo zkompromitovaného Seppa Blattera. „Můj život je celý spojený s fotbalem. Vždycky jsem ho bral s velkým respektem," vyznal se. Nakonec nekandidoval, nezískal dostatečnou podporu.

V Brazílii a Japonsku má svoje akademie a i jako čerstvý sedmdesátník pracuje pro klub Kašima Antlers, kde hrával až do jednačtyřiceti. Mimochodem, před stadionem má sochu.