Článek
Kromě negativ se sluší zmínit i pozitiva dané situace. Druhá liga slušně připraví talentované fotbalisty, kteří vyrostou v mládeži, na dospělý fotbal. Konkrétně v té české se válčí o každý metr. Pro teenagery skvělá škola.
„Záleží, jak to uchopíte. Pokud to zaplácáte zkušenými lidmi z A-týmu a necháte hrát pár mladých, je to špatně. Ale může jít i o ideální model,“ přemítal například šéf skautů agentury Sport Invest Viktor Schejbal v rozhovoru pro Sport.cz.
Podobně hovoří i Hoftych. „Vůči mladým hráčům to kvituji. Například Slavia má v béčku strašně šikovné kluky, o nichž v budoucnu ještě uslyšíme,“ chválí žižkovský funkcionář.
Jenže fakt, že čtvrtinu druhé ligy tvoří prvoligové rezervy, přináší i nevyhnutelná úskalí. „Postoupit nemůžeš, sestoupit nechceš. V okamžiku, kdy se blíží sestup, kluby zvýší aktivitu směrem od A-týmu,“ tuší Hoftych.
„Určitě si myslím, že by měla přijít nějaká regulace. Čtyři béčka jsou za mě maximum. Pokud by jich tam bylo osm, nemůžeme se bavit o regulérní soutěži. Všude se tvrdí, aby se druhá liga nerozšiřovala. Ale pokud by do ní postoupily další rezervy ambiciózních týmů, jako třeba Plzně, říkám opak. Pojďme to v tom případě třeba rozšířit na dvacet klubů,“ dodává.
Úvahy mnoha expertů přitom vedou naprosto opačným směrem. „Je chyba, že Česká republika má 32 profesionálních klubů (16 v první a 16 ve druhé lize, pozn. red.). Když vnímám, jak to ve druhé lize řeší ekonomicky, přijde mi to jako žert,“ vyprávěl v Přímáku již dříve například bývalý ligový trenér Josef Csaplár.
Hoftych nabízí opačný pohled. „Sparta hrála se Salcburkem se čtyřmi Čechy v základu. Přivanul k nám ohromný počet cizinců. Kde by pak hráli naši mladí kluci? Ani jednu soutěž bych nezužoval,“ oponuje. „Za mě je třeba buď regulovat počet béček, což by bylo složité, nebo případně rozšířit druhou ligu,“ uzavřel Hoftych.
