Článek
Most jste opouštěl v době, kdy hrál druhou ligu, teď se vracíte do klubu, který hraje v divizi. Přesto je z vás cítit nadšení...
Jsem moc rád, že můžu být zpátky. Z Mostu jsem se dostal až do reprezentace a cítím to tak, že bych mu to teď chtěl určitě vrátit. Vážim si toho, že můžu být zpátky. Chci klubu pomoci, aby se posunul výš a budu se snažit udělat pro to maximum. Je jedině dobře, že se zase v Mostě po těch letech něco děje. Čeká nás tady v klubu ještě hodně moc práce, těšim se na to.
Změnila se řada věcí, došlo ke spojení se Souší, vše vypadá, že funguje. Jen sezonu brzdí koronavirus, což je asi nejtěžší možný soupeř...
Bohužel to tak je. Třeba v Malajsii a v Thajsku mají taky přerušené soutěže. Je to dlouhé. Už aby se co nejdříve rozjela sezona a my mohli zase hrát zápasy.
Nelákal vás rovnou návrat do nějaké vyšší soutěže?
Ani jsem o tom nepřemýšlel, Most měl hned od začátku o mě zájem. A jak už jsem řekl, jsem rád, že můžu být zpátky.
V nejvyšší soutěži byste se mohl potkat se svým jmenovcem v brance Liberce. Sledujete, jak si další z fotbalových Nguyenů vede?
Filipa Nguyena sleduji, vím o něm. Osobně se moc neznáme. Ale určitě mu přeji, ať se mu stále daří.
Odcházel jste do Vietnamu s velkými ambicemi, jak se je povedlo naplnit? Splnily se vaše plány a sny?
Určitě a ještě víc než to. Vyhrát hned v moji první sezoně ve Vietnamu titul a superpohár a zahrát si hned asijskou Ligu mistrů, to bylo prostě skvělý. Klukovi z Litvínova se splnil velký sen. Rád na to vzpomínám.
Asi to nemohlo dopadnout lépe, co?
Vedla k tomu dlouhá cesta, ale jak říkám, rád na to vzpomínám a nikdy na to nezapomenu.
Jaký největší zážitek jste si přivezl?
Určitě z asijské Ligy mistrů. Hrát na těch velkých narvaných stadionech v Číně, Japonsku a Koreji byl velký zážitek. Při tréninku jsme dostávali do těla, ale zase jsme pak díky tomu vyhráli titul a superpohár. Měli jsme natrénováno až až. (směje se)
A co další štace, které jste si v cizině vyzkoušel?
Rád vzpomínám na Malajsii a na můj předchozí klub Selangor. Velký klub s velkou historií, bylo mi ctí nastupovat každy víkend za tento klub. Hlavně hrát na našem domácím stadionu Shah Alam, kam třeba jednou přišlo 70 000 lidí. To bylo neskutečný. V tu chvíli když už jsem nastupoval na hrací plochu před tolika lidmi, tak jsem si jen říkal, že pro tohle hraji fotbal. Fakt krásny zážitek. Malajsie je islámskou zemí, tak se tam dodržuje tradiční ramadán. Kvůli tomu nám trénink jeden měsíc začínal až od půl dvanácté v noci. To člověk jinde nezažije.
Pro českého fanouška jsou asijské soutěže velkou neznámou, jaké jsou ohledně kvality?
Každá země má svoje. Najdou se tam vážně šikovní zahraniční hráči i hodně dobří domácí fotbalisté.
O čínské lize se traduje, že si tam hráči mohou slušně vydělat, platí to podobně i o dalších tamních soutěžích?
Tak o Číně je to známé. Chodí tam velká jména z evropských lig. Pamatuji si, že zrovna v té asijské Lize mistrů jsem nastupoval proti čínskému klubu Jiangsu Suning, kde hrál proti mě Ramires z Chelsea.
V souvislosti s Asií se často mluví o sázkařských mafiích. Setkal jste se i vy s podobným problémem?
Nesetkal, působil jsem vždycky v týmech, kde si myslím, že byli všichni moji spoluhráči profesionálové. Takže o žádných sázkařských mafiích jsem tam neslyšel.
Se zahraničními štacemi je tedy definitivně konec a zkusíte se prosadit i jako trenér? Co třeba pozice skauta směrem k Asii?
Snažím se už zapojovat jako trenér tady v Mostě v mládeži. Zatím jsem na začátku, ale moc mě to baví. Teď se chci plně soustředit na Most a co bude, tak bude. Hlavně ať už skončí koronavirus a hraje se normálně fotbal. Vidim se spíš v tom trenérství, chci být stále na hřišti. Stát se agentem, nad tím jsem nikdy neuvažoval.
Zobrazit příspěvek na Instagramu