Článek
„Když jsem se od své agentky Mirky Fouskové ze Sport Investu dozvěděla, že o mě má zájem tým z Bretaně, hned jsem sedla k internetu. O tom regionu jsem hodně slyšela, pro mě to bylo strašně lákavé. A realita ještě předčila očekávání, je tu nádherně,“ rozplývá se čtyřiadvacetiletá reprezentantka, kterou aktuálně čekají duely proti národního týmu v Lize národů proti Slovinsku a Bělorusku.
Už má za sebou čtyřletou zkušenost ve Spojených státech, kde hrála na dvou univerzitách a vystudovala bakalářský obor se zaměřením na psychologii. Když se před rokem vrátila do Sparty, plánovala, že by se ráda do Ameriky vrátila a zkusila tamní profesionální ligu. Jenže osud ji nasměroval jinam.
Zdá se však, že vůbec nelitujete.
U mě se touhy a plány dost často mění. Po návratu domů jsem si postupně uvědomila, jak mi v Americe chybělo být blízko rodině a kamarádům. Tak daleko už jsem odjet nechtěla. Evropa je pro mě daleko přístupnější. A taky mi kamarádka připomněla jednu mou myšlenku, kterou jsem vyslovila jako dvanáctiletá.
| Ženská reprezentace startuje Ligu národů |
|---|
| UEFA Liga národů žen je novou soutěží pro národní týmy, která je zároveň první fází kvalifikace o postup na mistrovství Evropy. Češky jsou ve druhé výkonnostní Lize B, kde se ve skupině změří síly se Slovinskem, Běloruskem a Bosnou a Hercegovinou. Národní tým se sejde 18. září v Praze. Na úvod Ligy národů se Češky představí 22. září ve Slovinsku, následně 26. září na neutrální půdě v Chorvatsku vyzvou Bělorusko. |
Povídejte.
Tehdy jsem prohlásila, že bych si jednou přála hrát fotbal ve Francii. A teď jsem tady! Až když mi to kamarádka připomněla, všechno se mi vybavilo. Jsem moc ráda za tuhle příležitost.
Také jste toužila dostudovat, láká vás dětská psychologie. I tyhle plány jsou pryč?
V tomhle směru jsem plány musela přerušit. Je to dané okolnostmi. V Česku je na dětského terapeuta potřeba absolvovat šestiletý výcvik, který je převážně o víkendech. To se s fotbalovou kariérou moc skloubit nedá. Takže jsem to pozastavila a ke studiu se vrátím až ve chvíli, kdy pro mě fotbal nebude tak důležitý.
Ve Francii jste více než měsíc, už jste se zabydlela?
Aklimatizace byla rychlá. Trenéři i hráčky jsou hodně vstřícné, se vším mi pomáhají. První týden mi klub zajistil bydlení na hotelu, ale brzy jsem se přesunula do svého bytu, což je daleko příjemnější. Bydlím čtvrt hodinky chůze od historického centra, deset minut autem to mám k našemu tréninkovému centru. Byt je skvěle situovaný, máme i malou zahrádku se společným bazénem, hrozně fajn místo. Ke konci září dorazí i moje česká přítelkyně a pak už bude všechno, jak má být.
Fotbalistky pražské Slavie v přípravě na ligové derby se Spartou.
Zvládáte i to, že v Guingampu jste jediná Češka?
Je tady ještě jedna spoluhráčka z Afriky, jinak prakticky samé Francouzky. Když jsem dorazila a svěřila se v kabině, že francouzsky moc neumím, tak chvíli zavládlo hluboké ticho… Ale pak se to rychle prolomilo, holky se snaží mluvit anglicky, já zase po pár dnech přidala nějaké fráze ve francouzštině. Komunikujeme, jak můžeme, trenér navíc umí plynule anglicky, to mi pomáhá.
Usínáte s učebnicí francouzštiny v ruce?
To zase ne, i když ve městě anglicky skoro nikdo neumí. Není jiná cesta, než se naučit jejich jazyk. Brzy mi začnou lekce francouzštiny s profesorem, kterého mi sehnal klub, na to už se těším. Francouzsky jsem se dřív učila, ale nikdy jsem nebyla na úrovni, abych byla schopná naplno komunikovat. Teď se doufám posunu.
Původně jste byla záložnice, poslední sezony ale nastupujete ve středu obrany. Kam s vámi počítají ve francouzském klubu?
Hned po příchodu jsme se o tom bavili. Trenér se mnou primárně počítá na pozici levého stopera. Zatím to tak vypadá, trénuji a hraji na tomhle postu.
Francouzská nejvyšší soutěž startuje 16. září, jaké ambice má vedení klubu?
Minulou sezonu skončil Guingamp devátý v dvanáctičlenné tabulce. To se vedení moc nelíbilo, proto přišel i nový kouč. Cílem je snažit se prát o střed tabulky. Co jsem slyšela, tak po Lyonu a PSG je francouzská liga velice vyrovnaná. Očekávám, že každý zápas se bude o něco hrát, nebude předem jasné, kdo je favorit. Což je příjemná změna oproti pozici Sparty v české soutěži.
Berete tohle angažmá jako výzvu k tomu, abyste se někdy posunula ještě na prestižnější adresu?
Dobrá otázka, ale neumím na ni vlastně jednoznačně odpovědět. Tohle je skvělá destinace, o francouzské lize jsem snila odmala. Teď si ten sen plním a nekoukám hned do budoucna na další změnu adresy. Teprve se uvidí, jestli to může být mezikrok k něčemu dalšímu, kam mě fotbalové cesty zavedou. Uvidíme.
Nicméně trenér národního týmu Karel Rada má určitě radost, že další reprezentantka vyrazila do kvalitní soutěže v zahraničí.
Doufám, že jsem ho potěšila. Kontaktovala jsem ho hned po přestupu, řešili jsme spolu i další věci. Popřál mi hodně štěstí, drží mi palce.
Když jsme u toho, sledovala jste pečlivě mistrovství světa žen v Austrálii a Novém Zélandu?
Samozřejmě, a moc ráda. Byla jsem nadšená z návštěv na stadionu. I z toho, jaký zájem ženský fotbal vyvolal po celém světě a jak se prezentoval. Je to pro nás další motivace. Na šampionát se dostaly i týmy, které jsme schopné porážet. To je pro nás důkaz, že na to máme. Ale potřebujeme být víc konzistentní, abychom se konečně na nějaký závěrečný turnaj prokopali.
Ještě zpět do Francie, vinařské velmoci. Pro vás bílé, nebo červené?
Abych pravdu řekla, alkoholu moc nedám, takže ani kvalitní vínko asi tolik neocením. Ale pozor, co jsem se dozvěděla, tak zrovna v Bretani se pije daleko víc pivo! Což také moc nedocením, ale překvapilo mě to. A když budeme vyhrávat, jedno malé si občas dám.
