Hlavní obsah

Už jsem byla zoufalá, tak jsem zavřela oči a vypálila, svěřovala se hrdinka Superfinále Šponiarová

Ostrava

Florbalisty Vítkovic v repríze loňského Superfinále obhájily mistrovský titul. Znovu udolaly Chodov v prodloužení, ve kterém zvítězily 7:6. Minule rozhodla ve 4. minutě extračasu Hana Koníčková, letos ji ve stejné minutě napodobila Zuzana Šponiarová a vystřelila pro Vítkovice pátý mistrovský titul, čtvrtý od doby, kdy se rozhoduje v Superfinále. „Už jsem byla tak zoufalá, že jsem zavřela oči a pustila ji tam,“ popisovala rozhodující ránu slovenská hráčka Vítkovic.

Foto: Petr Sznapka, ČTK

Zuzana Šponiarová z Vítkovic (leží na zemi), autorka vítězného gólu ve finále.

Článek

V zápase jste vystřelila jedinkrát a byl z toho vítězný gól. Schovávala jste tu ránu na nejdůležitější chvíli?

Jediné, co mi fakt jde docela dobře, jsou ty střely, tak jsem si říkala, že když tam něco vypustím, že to tam musí padnout. Ale je to obrovská zásluha celého týmu, protože kdyby nebylo nás všech, tak to neotočíme. Tři góly, to není fakt málo. Ukázali jsme opravdu velkou sílu.

Byla ta střela mířená, nebo jste ji vypustila nazdařbůh?

Zavřela jsem oči a vypustila ji. Už jsem byla fakt zoufalá.

Tři góly se ve florbale dají smazat docela rychle. Věřily jste, že to zvládnete?

Dají, ale proti tak dobrému týmu, to je těžké. Chodov umí super bránit a vyráží do brejků. Ta obranná síla z nich úplně srší, takže to bylo už těžké. Jsem hrdá na náš tým.

Kde se to utkání zlomilo?

Na začátku jsme dominovaly my, pak se to tak přelévalo. A když jsme prohrávaly o tři góly, tak jsme cítily velký tlak. Ale daly jsme ty dva góly a věděly jsme, že to už jinak nejde než to vyhrát.

Foto: Petr Sznapka, ČTK

Florbalistky Vítkovic porazily Chodov 7:6 v prodloužení a obhájily titul, který získaly celkově popáté v historii.

O čem jste s trenérem Martiníkem mluvili za stavu 3:6 v oddechovém čase?

Většina pokynů od trenéra zněla tak, že už jsme v Poháru mistrů (Vítkovice skončily druhé - pozn. aut.) takový zápasy zažili a známe pocit otočit takový velký zápas. Taky jsme tam tekly o tři góly a tehdy jsme se taky semkly. Nechápu to, asi je to vítkovické srdíčko fakt velké.

Takže rozhodly větší zkušenosti z velkých zápasů?

Myslím, že rozhodla naše větší dravost a ano, i ta zkušenost z Poháru mistrů, že dokážeme otočit velký zápas.

O všechny góly, kromě toho vašeho, se postarala první pětka. Neříkaly jste si, že by i ostatní měly přispět?

Každá formace má nějakou úlohu a je pro ně super, že se dokázaly takhle zvednout. Trenér udělal trochu změny v sestavě a asi to udělal dobře (smích).

Jak vám bylo, když jste šly tři minuty před koncem do čtyř?

To byl dost velký průšvih a myslím si, že to asi ani na dvě minuty nebylo. Hecovaly jsme se, že to udržíme, protože jsme věděly, že Chodov nemá moc dobré přesilovky.

Co vás bude stát tenhle gól?

Snad nic. Jen abych dnešní večer přežila (smích).

Už jste dala důležitější branku?

Ne, na ten nejdůležitější gól ještě čekám...

Související témata: