Tolik talentu jsem neměl, překvapuje největší česká hvězda. Přijde oblak strachu?

„Kam bych si ji případně vystavil? Doma u našich. Něco mají doma, něco na chalupě, za ty roky se trofejí nasbíralo dost a já nejsem typ, který by se na ně musel dívat a oprašovat je,“ vypráví útočník.

Dobře ví, že k oslavě v Havířově povede ještě dlouhá cesta, na předchozích dvou domácích šampionátech v letech 1998 a 2008 skončili Češi bez medailí. Dosud poslední získali před čtyřmi lety ve švédském Göteborgu, kde v bitvě o bronz porazili Švýcary díky vítězné brance Jendrišáka.

Vizualizace této trefy byla součásti kampaně před MS s Jendrišákem na plakátech. „Vím, že se to teď často připomíná, ale jak hraju ve Švédsku, všiml jsem si billboardů až cestou z letiště,“ přiznává.

Ve florbalové komunitě je hvězdou, širší veřejnosti se jména elitních hráčů zatím jen pozvolna dostávají do podvědomí. „Je pravda, že když jsem byl u pana Šípa ve Všechnopárty, na začátku jsem byl hodně nervózní, asi to bylo i vidět. Ale pak to byla zábava,“ hodnotil Jendrišák svoji účast v televizní show.

Jeho kariéra strmě stoupá. Po střední škole zamířil za studiem i kvalitnějším florbalem z Havířova do Prahy, kde vystřídal dresy Tatranu Střešovice a Chodova, v roce 2014 odešel do švédského Linköpingu, elitního týmu nejlepší soutěže světa.

O tom, jakou si v klubu vybudoval pozici, svědčí i to, že nastupuje s kapitánskou páskou. „Byl jsem hrdý, že jako cizinci z Česka mi spoluhráči i trenéři tak věří,“ přiznává.

A i když si na individuální ocenění nepotrpí, zahřát ho mohly také výsledky ankety švédského odborného magazínu, který ho označil za šestého nejlepšího hráče světa. Jinak elitní desítku tvořili jen florbalisté dvou největších severských velmocí – Finska a Švédska.

„Já myslím, že jsem talentu tolik neměl. Ale dokázal jsem si docela brzo uvědomit priority,“ vypráví 29letý hráč, kterého čeká čtvrtá účast na mistrovství světa.

Když se hrál v Česku šampionát naposledy před deseti lety, do Ostravy i na finálové dny do Prahy cestoval s tátou jako divák. „A tu atmosféru si vybavuju doteď,“ přiznává. Teď ho v O2 areně čeká ještě větší kotel. „Myslím, že soupeři budou mít velký respekt. Věřím, že ta atmosféra pro ně vytvoří menší oblak strachu, z čehož budeme těžit,“ těší se Jendrišák.