Článek
Malmö (od našeho zpravodaje) – Do křesla předsedy mezinárodní sportovní federace uznávané MOV usedl Šuman jako první český funkcionář po více než šedesáti letech. Teď má zatím čtyři roky na to, aby co nejvíc ze svých idejí uvedl v život.
V plánu je od roku 2030 prodloužení intervalů mezi mistrovstvím světa na čtyři roky a jejich proložení kontinentálními šampionáty, také se už delší dobu mluví o úpravách pravidel florbalu. Jakým směrem?
Zmiňoval jsem ve svém volebním proslovu, že bych se chtěl zaměřit na dvě důležité věci. Zaprvé se florbal obrovsky posunul na fyzické úrovni. Stal se z něj daleko tvrdší sport a řeší se, jestli to není trochu na překážku hezčím akcím a jestli více nechránit kreativní hráče. Druhá a důležitější věc je, že florbal je velmi dynamický. Za dvě a půl sekundy může padnout gól, když je míček na druhé straně hřiště. Na druhou stranu má v sobě momenty, kdy ten kvalitnější tým třeba dvě minuty rozehrává útok, aby našel mezeru v obraně soupeře, ale to jsou momenty, které baví maximálně trenéry.
Jaká je cesta? Limit na zakončení jako v basketbalu, trestání pasivity jako v házené…?
Musíme ty varianty otestovat. Časový limit si neumím představit, jak by se posuzovalo, co už je střela, posuzování pasivity mi přijde strašně subjektivní. Ale rozhodně chceme tlačit na to, aby ze hry vymizely momenty, kdy hra není atraktivní.
I kvůli televizní sledovanosti?
Zaujmout diváka je dnes mnohem složitější než v minulosti. Když v roce 2006 začínal vysílat ČT Sport, byl jediným sportovním kanálem na našem území. Dneska máte v televizi asi 24 sportovních kanálů v češtině. Ta konkurence je mnohem větší a florbal to musí brát v potaz.
Může vaše volba do čela IFF pomoct i českému sportu celkově?
Je ukázkou, že to jde. Florbal samozřejmě není tak rozvinutý jako třeba fotbal, ale ani tady to nebylo jednoduché, protože Švédi a Finové vládnou od začátku a fakt, že se do vedení dostane Čech, by pro ně ze začátku možná byl trochu překvapivou záležitostí. Věřím, že někteří další čeští kolegové mají našlápnuto do vedení svých federací a třeba to inspiruje další sporty.
Vy jste dlouhé roky i místopředsedou Českého olympijského výboru. Byla pro vás variantou i kandidatura na jeho předsedu? O nástupci či pokračování Jiřího Kejvala se bude rozhodovat příští rok.
Musím přiznat, že vloni to se mnou některé svazy řešily, ale to už bylo ve fázi, kdy se tahle má kandidatura do IFF hodně intenzivně plánovala. Už v minulých volbách jsem zvažoval kandidaturu, ale v období covidu se kampaň dělá těžko. A cítím, že ve florbale díky té své životní kariéře jsem možná schopen dosáhnout rychlejší změny než u celého českého sportu.
Co dostat florbal mezi olympijské sporty? S jeho současnou celosvětovou popularitou to reálné není, ale je to dlouhodobá vize?
Každý sport chce na olympiádu. Cesty jsou dvě. Buď by se hry pořádaly v zemích jako Švédsko nebo Finsko, které by si ho vybraly. Druhá cesta je daleko pracnější, ale může být udržitelnější – dramaticky zvednout sílu florbalu v jednotlivých zemích. Olympiáda je hodně o byznysu; sport, který se na ni dostane, jí musí i něco přinést. Spíš to vnímám realisticky, že florbal teď musí dvacet let tvrdě makat, pak se o tom můžeme bavit dál.
