Článek
Curych (od našeho zpravodaje) – Dvacetiletý forvard si také po zápase naplno užil děkovačku před početnou skupinou českých fanoušků, na níž bude spoléhat i v nedělním finále proti Švédsku (od 15.45).
Jak jste si užil pozápasové oslavy s českým kotlem?
Úžasný! Bylo tady ještě víc lidí než na čtvrtfinále se Slovenskem, možná jeden celý sektor fandil nám. Myslím, že i švýcarská část byla naprosto unešená tím, jak naši fandili, přeřvali celý zbytek haly. Češi jsou úžasní, jsme rádi, že jsou tady naši blízcí.
Gólová oslava Filipa Formana v semifinále MS.
Koho tu máte vy? Po gólu jste ukazoval z prstů srdíčko směrem k tribunám…
Tajně přijela máma a přítelkyně, jsem hrozně rád.
Překvapili vás až v hale?
Poprvé jsme je viděl až ve čtvrtfinále, kdy mi Mára Beneš řekl, že tam jsou, protože přijely s jeho rodinou…
Jak chutná postup do finále mistrovství světa?
Rozhodně je to nová věc, stalo se to podruhé v historii. Nechceme nad tím moc přemýšlet, soustředíme se na to, že nás čekají Švédi, připravíme se na ně líp než ve skupinové fázi, kde zápas skončil remízou. Ale nám je jedno, jestli to jsou Švédi, nebo Fini, můžeme porazit každého.
Zažil jste dvě cesty za zlatem s juniory, v kanadském Halifaxu a v Brně. Prožíváte podobné pocity?
Hodně záleží na semifinále, tady bylo na pohled dost jednoznačné, za což jsem hrozně rád. Těžko srovnávat například s Brnem, kde jsme mohli prohrát a vyhráli až na nájezdy, ale ta radost je asi zase stejná.
Kde se rodila v curyšském semifinále?
Někdy ve druhé třetině, kdy jsme odskočili. Švýcarům nezbylo než začít presovat. Chvilku nám dělalo problém se s tím vyrovnat, ale pak jsme našli cestu, dávali jim jednoduché góly z protiútoku, což rozbilo jejich sebevědomí. Pak hráli v šesti a už neměli žádnou tutovou šanci, což je plus pro nás, bude se nám to možná hodit.
Závěr za rozhodnutého stavu už jste si na střídačce vychutnávali?
Určitě, ale měli jsme v hlavě, že si musíme zachovat tvář. Tím, jak skončíme, vstoupíme do dalšího zápasu. Myslím, že jsme Švýcary deptali, jak jsme se snažili držet balon, oni už byli trochu frustrovaní. Byly tam občas zbytečné chyby, Švýcaři měli nájezd, to jsme určitě nechtěli vidět na konci za takového stavu. Ale tvář jsme udrželi, vstřelili jsme poslední gól zápasu, což je určitě pozitivní.
Co vaše parádička v podobě tří otoček za sebou s míčkem na holi?
Za začátku to bylo trochu stupidní, chtěl jsem hned z té první otočky hledat Pepu Rýpara, ale všiml jsem si, že byl obsazený, tak jsem udělal ještě jednu. Naštěstí jsem neztratil balonek. Myslím, že taková věc občas může překvapit, ale neměla by se ve hře moc vyskytovat.
Ale pomohlo to ukázat i Švýcarům, že si věříte…
Určitě jsme řešili, že celá hala bude ve švýcarském duchu, budou se snažit nás dostat pod tlak fanděním. A myslím, že jsme z nich úplně vysáli energii tím, jak jsme Švýcarům dávali góly. Tím, že ukážeme sebevědomí, fanoušky soupeře i tým to trochu shodí dolů. Byl plán se z nich snažit vysát energii a využít ji pro nás. Protože na konci zápasu bylo ticho a byli slyšet jen čeští fanoušci.
Se Švédy jste remizovali ve skupině 3:3, co na obhájce zlata může platit ve finále?
Platí na ně pořád to samé, máme skvělou detailní přípravu od (asistenta) Pavla Bruse, ale musíme být trochu lepší než ve skupině, kde jsme byli lehce ustrašení, měli jsme z nich malinko strach. Švédové budou asi trochu naštvaní po svém semifinále, kde nepředvedli dominantní výkon, podle mě nás budou chtít rozdrtit od začátku. Musíme být připraveni na jejich tlak. To je vlastně dárek pro nás, že se dostaneme po celém hřišti, můžeme hrát jednoduché balony dopředu a tvořit přečíslení. Ale musíme se na to připravit.
