Článek
Helsinky (od našeho zpravodaje) - „Nevím, jestli to bude pro mě výjimečný zápas, to už byl ten na mistrovství světa v Praze,“ nedává Kettunen znát sentiment k mužstvu, které před pěti lety dovedl k titulu.
A plno jeho bývalých svěřenců zůstalo v kádru. „Starší generaci drží čtyři nebo pět let, tým je možná až přestárlý, ale hodně zkušený,“ myslí si obránce Martin Kisugite. „Uvidíme, jak se vypořádají s domácí atmosférou, ta jim také může přinést trochu nervozity na hole,“ věří střelec Filip Langer.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Češi sehráli s vítězi posledních dvou MS celkem 51 zápasů, jen čtyři dokázali vyhrát. „Bude pro nás náročné horu jménem Finsko zdolat. Ale někdo přišel poprvé k Mount Everestu a také ho zdolal. Máme velkou šanci,“ pomohl si Kettunen příměrem v narážce na množství mladíků v týmu, kteří si poprvé zahrají před tak početnou návštěvou.
Po skupinové a čtvrtfinálové předehře v komorní atmosféře hokejové haly IFK (s výjimkou zápasů domácích) teprve teď začne šampionát s plnou parádou. A těší se i čeští hráči, byť je jasné, že publikum nebude na jejich straně.
„Je pravda, že zatím byl ten turnaj dost komorní, já budu jedině rád za lepší atmosféru, i když spousta kluků v takové ještě nehrála,“ hlásí gólman Lukáš Bauer.
„Trochu se nám otočí role proti Praze. Tam jsme hráli my doma před plnou halou a měli jsme trochu svázané ruce,“ vrací se Kisugite ve vzpomínkách o tři roky zpátky. Tehdy Finové semifinále jasně vyhráli 7:2. „Zpětně vidím, jaký tam byl psychický tlak ze všech stran,“ říká.
Těžko očekávat, že by se ostříleným borcům jako Juha Kivilehto nebo Peter Kotilainen rozklepala kolena. „Ale většina z nich domácí mistrovství ještě nehrála a může to hrát roli,“ připomíná Kisugite.
Brankář Lukáš Bauer na tréninku ukázal, že si rozumí i s fotbalovým míčem.
Finové navíc řeší koronavirové trable, covidovým protokolem před čtvrtfinále neprošel ostřílený bek Tatu Väänänen, informace o dalších hráčích domácí celek nezveřejnil.
Tým Suomi v posledních třinácti letech zatřásl s florbalovými pořádky, vyhrál čtyři ze šesti posledních světových šampionátů, přitom předtím Švédové nikoho na trůn nepustili. „Nevím, jestli jsou teď nejlepší na světě, výsledky jsou vyrovnané. Ale určitě jsou nejlepší v defenzívě a brejcích, to mají vypilované hodně dobře,“ oceňuje Bauer.
Domácí zatím procházejí turnajem bez porážky, byť Slováci ve čtvrtfinále při porážce 1:5 vzdorovali vcelku statečně. „Ale Finové se nikam nehonili. Pět, sedm nebo deset vstřelených gólů nehraje rozdíl a oni vědí, že sílu mají, asi se i trochu šetřili na semifinále,“ odhaduje Kisugite.
A přestřelka plná šancí se nedá čekat ani v semifinále. „Finové si rádi dlouho hrají s balonkem, nepůjčují ho soupeři, čekají na svou šanci,“ ví zkušený obránce Kisugite.
„My zase budeme vycházet z naší pevné obrany a budeme se chtít opřít o výborného Lukáš Bauera, který je na turnaji fenomenální,“ smeká před brankářem. Ostatně Češi zatím na turnaji inkasovali nejvíc čtyři góly od Švýcarů, a to ještě jeden do prázdné branky.
A ještě jednu mírnou psychologickou výhodu mají čeští florbalisté. Poslední vzájemný zápas. V Plzni vyhráli po samostatných nájezdech. „Určitě nám to pomůže, ukázali jsme si, že s nimi můžeme hrát, když to postavíme na dobré obraně a rychlých kontrech,“ věří Bauer.
