Článek
Helsinky (od našeho zpravodaje) - „Vždyť já s florbalem začínal v osmnácti, v době, kdy už tady kluci reprezentují, tak jsem dřív myšlenky na nároďák určitě neměl,“ pousměje se Beneš.
Spíš než florbalová esa obdivoval Martina Brodeura z New Jersey, však také v Karlových Varech začínal s hokejem. Pak se věnoval tenisu, než se nechal zlákat do florbalové branky. „A kolem třicítky se to zlomilo. Začalo se mi dařit, ve Spartě jsem se stal jedničkou,“ popisuje.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Některým hráčům na MS v Helsinkách by mohl být i tátou. „Možná je tam otcovský pud, ale mám rád mladý kolektiv. Hrát se samými pětatřicátníky veteránskou ligu by mě asi nebavilo,“ tuší.
Pozdější start florbalové kariéry bere jako výhodu. „Jsem z generace, co vyrůstala na sídlišti, mobily nebyly, chodili jsme do večera hrát ven cokoliv, tak mám vztah ke sportu jiný než většina mládeže teď, ale zároveň nejsem opotřebovaný,“ libuje si.
Klíčové pro něj je skloubit florbal s rodinou a prací. Oboje se pojišťovacímu analytikovi daří. „Během covidu jsem začal pracovat doma, můžu být víc s dětmi a manželka mě podporuje a přemlouvá, ať pokračuju,“ cení si otec pětiletého syna a dvouleté dcery. „Část rodiny sem přiletí, je pro mě speciální, že mě tu uvidí i syn,“ přiznává s lehkým dojetím v hlase.
