Rozklížení a matní šampioni. Česká reprezentace jde po skalpu, který by se zapsal do historie

Malmö (od našeho zpravodaje) - Proč by se to mělo povést? Pohle do historie moc povzbuzení nenabídne. Z deseti vzájemných utkání na vrcholné akci dokázali Češi jen jednou uhrát aspoň remízu, předloni ve skupině. Navíc Švédové hrají doma, požene je (snad konečně) pořádný divácký kotel.

Přesto i bývalý reprezentant Martin Richter v podcastu Radio Malmö říkal: „Nikdy jsme neměli větší šanci Švédy porazit. Ale pořád si myslím, že ta šance není větší než padesát procent, klidně se může stát, že nás přejedou jako předloni ve finále.“

Tehdy velmi podobný český výběr, jen o dva roky mladší, připravili Švédové v Curychu o zlatý sen jasnou finálovou výhrou 9:3.

Od té doby se ale stalo mnohé. Vloni právě v Malmö Češi uštědřili domácím porážku 12:8, byť šlo o přípravný turnaj. A švédská cesta směrem k šampionátu? Neobešla se bez kontroverze.

Trenéři Thomas Brottmann a Niklas Nordén vsadili na zlatý tým z Curychu, jenže se setkali s kritikou, že kádr je přestárlý, nereflektuje aktuální formu a jen na zkušenosti se hrát nedá.

Švédská federace pak oznámila, že trenéři k jejich nelibosti u týmu po šampionátu skončí, bez ohledu na výsledek. Postavili se za ně někteří hráči, kteří spojili svoje pokračování v reprezentaci právě s budoucností koučů, a vzkázali, že hrají i za ně.

Projev českého a švédského týmu na šampionátu je však zatím diametrálně odlišný. Češi bez sebemenších problémů plnili roli favorita, porazili i Švýcary a poprvé v historii neztratili ve skupině ani bod. Naopak Švédové v prestižní bitvě prohráli s Finskem 2:5 a trnuli i ve čtvrtfinále s Německem, které ještě v 53. minutě drželo skóre 2:2.

Roste i švédský respekt k českému florbalu, byť navenek od sebevědomých seveřanů žádný náznak obav neuslyšíte. „Mám dojem, že Češi jsou teď na vrcholu, jejich elitní hráči jsou v nejlepších letech. Takže dříve nebo později nás porazí, ale věřím, že to nebude v sobotu,“ doufá švédský kouč Nordén.

„I tím, jak nás ve Švédsku hraje hodně, neberou nás, že bychom byli blbečci z Česka, co se pokouší hrát florbal. Mají o nás i velký přehled a hodně s námi počítají,“ vypozoroval Josef Rýpar působící ve švédském Linköpingu.

Pamatuje přitom doby, kdy to tak nebylo. A není to tak dávno. „Když jsem v reprezentaci začínal, ještě tam bylo myšlení, že s nimi prostě nevyhrajeme. Ale s příchodem zlatých juniorů se hodně změnilo,“ pochvaluje si efekt dozrání hráčů z výběrů, které v letech 2019 a 2021 slavily tituly juniorských mistrů světa.

„Najednou jdete do zápasu s tím, že je jdete porazit, a může se to stát. Hlava je na to nachystaná, to je velký rozdíl,“ porovnává. „Samozřejmě musíme zahrát naše úplné maximum, abychom je byli schopni porazit. Ale troufám si říct, že to je v našich silách,“ věří.

Podobný postřeh má i Filip Langer, jenž působí v týmu úřadujících švédských mistrů ze Storvrety. „Postupně začalo odcházet to jejich sebevědomí, kdy mysleli, že všechno, co dělají, je nejlepší a bude fungovat. Jsou pokornější a hrají víc odzadu, což v minulosti nebylo. I tím, že ostatní týmy už na to dokážou najít klíč,“ říkal Langer.

A domácí prostředí dokáže být i pěkně zrádné. „Máme vzpomínky z Prahy, známe to i z Finska a ze Švýcarska, kdy to domácí tým neměl nikdy lehké, je to obrovský tlak. To může pro nás být velká výhoda,“ věří Rýpar. Do Malmö navíc v pátek přijížděly skupinky českých fanoušků, které budou v sobotu určitě také slyšet.