V třinecké euforii začal Kulový blesk. Strach jsem měl, přiznal šéf pořadatelů po bezesné noci

Před zápasem hlásili, že komplikace s přípravami po sedmém extraligovém semifinále by nastaly, jen pokud by šel hokejový zápas do desátého prodloužení. Jenže když mířila strhující hokejová bitva do čtvrté nastavené dvacetiminutovky, z nadsázky se začala stávat reálná hrozba.

Po sociálních sítích už začínaly kolovat vtípky třeba z legendární scénky s Hujerem upozorňujícím pana profesora, že už je čas, ve filmu Marečku, podejte mi pero. Pořadatelům ale do smíchu úplně nebylo. V 10 ráno potřebovali otevřít brány pro účastníky i diváky, dvěma superfinále nejvyšší soutěže předcházely zápasy středoškolského poháru.

Akce, která se chystá rok a přiláká do haly na 13 000 příznivců sportu s děrovaným míčkem, musela vyčkávat na konec epické hokejové bitvy. „Pochopitelně jsem už pomalu měl strach, abychom to stihli,“ přiznával marketingový ředitel Českého florbalu a hlavní postava pořadatelského týmu.

Po téměř 122 minutách čistého času hry zápas skončil ocelářskou euforií a začala akce Kulový blesk. Fanoušci ještě byli v hledišti, když zaměstnanci haly začali rozebírat mantinely, před osmou hodinou večerní souběžně nastoupili pracovníci Českého florbalu a pokládali plochu. „Koordinace fungovala, všichni jeli na sto procent,“ chválil Roman Urbář, šéf pořadatelského týmu superfinále.

„Byli jsme nuceni oželet jednu izolační vrstvu, jejíž instalace by přeměnu ledu na florbalové hřiště natáhla o několik dalších hodin, což bychom do otevření nezvládli. Měl jsem proto obavy, aby se nám během instalace nezačala srážet voda, což by výrazně zpomalilo přípravy, než by se vyladila teplota v hale,“ přiznával Urbář.

Na ochozech rostly stánky, v půl třetí v noci bylo vše připraveno na alespoň zkrácené zkoušky, aby nabitý program v ostrém nedělním provozu nic nenarušilo. „Šli jsme spát ve čtvrt na čtyři a v sedm byli zpět,“ líčil Urbář. Ale vše se stihlo, odměnou pořadatelům za bezesnou noc byly tribuny plnící se natěšenými diváky.

„V životě jsem nedostal tolik zpráv ani k žádnému jubileu či úspěchu, jako jsem obdržel za poslední dva dny a především během samotného hokejového utkání,“ hlásil už s úsměvem Urbář, jenž sledoval i sobotní hokej přímo v hale.

„Do budoucna bychom se rádi podobným komplikacím dopředu vyhnuli. Povedeme dialog, abychom našli řešení, kdy všichni budeme mít jistotu. Třeba i stran nějakých plovoucích termínů podle vývoje soutěže,“ dodal.