Článek
Právě do země helvétského kříže odešla vloni v létě z mistrovských Vítkovic a titul slavila hned i s Klotenem. Byť jí trvalo, než se fyzicky dostala na úroveň obvyklou ve švýcarském florbale. „Nerada to přiznávám, skoro celou první sezonu,“ říká 21letá Martináková.
Ve Švýcarsku získala vedle angažmá i práci, když začala pronikat do tajů výroby robotů pro zdravotnictví a potravinářství, a stále pevněji se usazovala v reprezentaci. Do Neuchatelu odjela na svůj první velký šampionát, ale jako zelenáč si rozhodně nepočíná. S jedenácti body je druhou nejproduktivnější Češkou, zejména díky osmi asistencím.
„Vždycky spíš hledám hráčku v lepší pozici, málokdy střílím. Paradoxně mám z asistencí mnohem větší radost než z gólů,“ vykládá dvorní nahrávačka kanonýrky Michaely Mlejnkové. „Nechápu, jak to dělá, ale Míša trefí snad všechno z každého úhlu,“ oceňuje.
Jejich příspěvek bude třeba i v sobotu. Bitva se Švýcarkami přijde místo obvyklého duelu o bronz na řadu už v semifinále. A proti Martinákové bude stát i pět klubových spoluhráček.
„Před šampionátem nějaké hecování proběhlo, během turnaje ne. Jejich trenéři jsou hákliví, když se někdo baví se soupeřkami. Ale já se těším konečně na plnou halu i na zápas. Myslím, že máme lepší tým. V čem? Uvidíte v sobotu. Doufám,“ usmála se Martináková.