Hokej jí rozmluvili, teď zářila v O2 areně. Neměnila bych, hlásí hvězda superfinále

Na hlavě měla korunku, tradiční vítkovickou rekvizitu pro nejlepší hráčku, na zádech supermanský plášť. V O2 areně táhla Ostravanky při výhře 6:2 dvěma trefami do střešovické sítě, však byla vyhlášena i nejlepší hráčkou rozhodujícího zápasu sezony. V pouhých osmnácti letech.

Při rekordní české návštěvě na halový kolektivní sport 11 728 diváků navíc mohla slavit obě trefy pod početně obsazeným vítkovickým sektorem. „Jsem hrozně ráda, že jsem ty góly mohla věnovat všem, kdo mě podporovali. I babičce, která tu s námi už bohužel není,“ vyznala se Sikorová.

Však měla v hledišti početný osobní fanklub. „Byli tu mamka, taťka, babička, brácha, spousta kamarádů a kamarádek, úplně všichni,“ vypočítala.

Její tatínek hrál za Vítkovice hokejovou extraligu, ostatně i Sikorová se v dětství viděla spíše na ledě s pukem. Z toho ale rodiče nebyli úplně nadšení, a tak zvolila florbal. „Určitě jsem za to teď ráda a nic bych neměnila,“ smála se.

Zlaté oslavy zažívala podruhé za sebou, některé její spoluhráčky dokonce potřetí. Pod vedením kouče Jiřího Veleckého vznikla mistrovská dynastie, i když tým se v průběhu let obměňoval. Z posledních sedmi dohraných ročníků (jeden mezitím zhatil covid) triumfovaly Vítkovice dokonce pošesté!

„Tahle sezona byla úplně jiná než předchozí. Ale nakonec rozhodlo, že máme v týmu i zkušené hráčky, které už superfinále hrály,“ uvědomovala si Sikorová. Však Tatran postoupil letos do superfinále poprvé.

Oslavy? „Budou velké a nemůžu se jich dočkat,“ loučila se talentovaná útočnice.