Článek
Po švédském školení ve finále se čeští hráči trousili do kabin zádumčiví až skleslí. Takhle si svůj životní zápas nepředstavovali! Když třeba útočník Filip Langer popisoval, jak nepříjemné mu bylo sledovat na ploše SwissLife areny zlaté švédské oslavy, v očích měl slzy. A nebyl sám.
Nejen kvůli finálové porážce, ale také proto, že cesta týmu v tomto složení skončila. A když jsou slova o partě v kolektivním sportu častým klišé, z tohoto výběru jste opravdu měli pocit, že jeden na druhého nedá dopustit. Díky teambuildingovým aktivitám, ale hlavně vazbám, které si za poslední dva reprezentační cykly hráči vytvořili.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Třicátníci v poli Matěj Jendrišák, Martin Tokoš i Tom Ondrušek potvrzovali, že mají mladému týmu stále co dát, byť se museli sžít s jinou rolí, než na kterou byli zvyklí.
Nikdo z nich loučení v týmu oficiálně nevyhlásil, ale i pro ně bude čím dál těžší odolávat přívalu talentovaných mladíků, kteří sbírají úspěchy včetně světových titulů mezi juniory. A stále ještě mladí hráči jako kapitán Ondřej Němeček či právě Langer už dorůstají do rolí lídrů.
Po čtvrtém místě v Praze, třetím v Helsinkách a druhém v Curychu to za dva roky v Malmö vychází na zlato. Jistě, happyend na konci číselné řady je jen zbožným přáním fanoušků, ale nespokojenost se stříbrnými medailemi je motorem, který reprezentaci požene do dalšího cyklu.
Česká střídačka během finále mistrovství světa proti Švédsku.
A početný realizační tým, který měl na povel Jaroslav Berka, bude dál ladit detaily, aby už ani Švédové nebyli na mistrovství světa neporazitelnou chimérou. Skalpy na přípravných turnajích Euro Floorball Tour těší, ale teprve až je Češi zapíšou i na vrcholné scéně, budou mít tu správnou příchuť.
Co je k tomu třeba? Určitě častější konfrontace s elitou. Ve Švédsku působí jen tři současní reprezentanti, a to je v nejlepší soutěži florbalové planety málo. Jistě se dá chápat, když mladí hráči upřednostní dokončení vzdělání. Ale kdo se chce poměřovat s nejlepšími, musí se s nimi potkávat co nejčastěji a zvyknout si tak na mezinárodní kvalitu i odlišný metr rozhodčích.
Pak bude zase blíž k tomu, aby si s pohárem pro mistry světa jednou zakřepčili i Češi.
