Článek
Jak jste vnímala negativní reakce především ze Švédska, které soutěž považovaly za sexistickou?
Myslím, že každý má právo na svůj názor, nebudu lhát, že mě to nemrzelo. Ale nic se s tím dělat nedalo.
Napadlo vás vůbec, že by někomu tato doprovodná soutěž mohla vadit?
Vůbec. Brala jsem to jako takové příjemné zpestření mistrovství, netušila jsem, co se kolem toho bude dít.
V Česku ale florbaloví fanoušci vám i celé soutěži spíš vyjadřovali podporu…
To bylo super! Strašně mě to potěšilo. Když mi chodily zprávy a komentáře typu „Ahoj Nikolo, stojíme za tebou, nebuď z toho špatná a nedělej si z toho hlavu“, tak to byl moc příjemný pocit a nesmírně si toho vážím.
Takže kdybyste jednou zamířila hrát florbal do Švédska, reakcí se nebojíte?
(úsměv) Já myslím, že mě nic takového nečeká. Snad to časem vyšumí, oni se s tím smíří a my jim ukážeme, že to není nic špatného.
Vy jste se do soutěže přihlásila sama?
Ne, ne. Někdy před rokem jsem byla přihlášena do Miss Českolipska, kde jsem také vyhrála. A pak s tímhle nápadem přišel můj švagr Štěpán Slaný (bývalý reprezentant – pozn. red.). Co prý na to říkám, že by mě přihlásil? Kdybych řekla ne, tak mě stejně neposlechne. (úsměv)
Napadalo, vás že můžete vyhrát?
Ne! Já jsem taková, že bych řekla upřímně, kdybych ten pocit měla. Celou dobu jsem byla třetí, ještě tři dny před vyhlášením. Říkala jsem, že budu na bedně, což je taky krásný. Druhý den přijdu domů a mamka říká, už mi chybí jen 300 hlasů. Nakonec jsem byla první, ani pořádně nechápu, kde se tolik hlasů pro mě vzalo.
Už jste Miss Českolipsko, teď Miss florbal. Jaké máte další ambice v soutěžích krásy?
Nic, budu se teď soustředit na školu, budu maturovat. Pro mě to byla nová zkušenost, novinka v mém životě.
