Článek
Důvod k ubrání minut byl jasný, turnaj musel být při své plnohodnotné premiéře na této všesportovní akci co nejkratší. A tak se představilo jen šest zemí, počet hráčů v kádru byl omezen na čtrnáct, některé týmy musely dokonce odehrát dva zápasy za den.
Podobně ostatně muselo na sedmičkovou verzi ustoupit ragby, které je při své cestě přes Světové hry na olympiádu pro florbal inspirací. Hráčům se ale příliš zkrácená doba nezamlouvá.
„Já bych to neměnil,“ reaguje reprezentační kapitán Matěj Jendrišák na myšlenku, že by se z 3x15 minut mohla stát standardní délka zápasu. „Je fajn, že jsme na takové akci, ale kdyby měla takhle ovlivnit pravidla, radši bych počkal ještě x let,“ říká.
Kratší, ale v tempu
Další forvard reprezentace, která si po porážce v bitvě o bronz s Finskem odvezla z Vratislavi čtvrté místo, Patrik Dóža si také na kratší zápasy těžko zvykal. „Na Chodově jsem poslední dva roky trávil na hřišti 35 minut, tady je to skoro délka zápasu. Je to krátké, na druhou stranu se hraje ve vysokém tempu,“ hodnotí nová posila švýcarského Könizu.
Dalším postupným cílem florbalu je udržet se v programu Světových her i za čtyři roky v americkém Birminghamu. „Doufám, že to není naposledy, kdy se tu florbal představil,“ věří finský kouč českého týmu Petri Kettunen, jenž si na Světových hrách zahrál už v roce 1997 v Lahti, kde byl florbal ukázkovým sportem.
„Také potřebujeme, aby se vyšvihly další týmy a rozdíly nebyly tak obrovské,“ připomíná Dóža účast outsiderů z Polska a USA na turnaji.
