Hlavní obsah

Došlo i na slzy, přiznával Jakůbek po svém bronzovém jubileu

Jako druhý český florbalista po Radimu Cepkovi završil Aleš Jakůbek stovku odehraných zápasů v reprezentaci. A jubileum nemohlo být krásnější! Zkušený obránce přispěl k historickému bronzu českého týmu na mistrovství světa v Helsinkách. Medaili si tak mohl pověsit na dres s číslem 100 na zádech, který dostal po zápase.

Foto: ČFbU

Český florbalista Aleš Jakůbek pózuje s trofejí pro třetí tým na MS ve Finsku.

Článek

Mohl být stý zápas vůbec lepší?

Těžko. Podle výsledku by se řeklo, že to bylo v suchém triku, i když to tak ve skutečnosti nebylo. Je to něco úžasného, ten tým pořád věřil, pořád jsme makali, na ten stý zápas asi nikdy nezapomenu. Kloubouk dolů před kluky.

Dokázal jste si vůbec představit, že byste vás stý zápas prohráli?

Já si to vůbec nepřipouštěl a věřil v medaili.

Bylo pro český tým velkou motivací, že zápasů o bronz se Švýcary už v minulosti prohrál dost?

Motivačních prvků byla spousta. Medaile byla tím hlavním, někteří kluci o ni hráli poprvé. Byli jsme trochu zdecimovaní, Radek Sikora nemohl hrát vůbec, půlka hrála s obstřiky a tejpy. Se Švýcary je tam navíc velká rivalita, na Finy jsme tu asi neměli, ale na Švýcary jsme si věřili.

Čeští florbalisté se radují z bronzových medailí.foto: ČTK/AP/Markku Ulander

Čím jste je zlomili?

Asi nám vyhovovala role, kdy jsme nebyli favority. My víme, že s nimi to může být o gól pro nás, nebo pro ně. Jen musíme hrát s pečlivou obranou jako proti Finsku, ale můžeme trpělivěji útočit. Měli jsme spoustu šancí a konečně nám to tam i padalo. Nechtěli jsme hrát pasivně.

Přitom po trápení s Nory a Estonci vám moc lidí nevěřilo…

Očekávání laické veřejnosti bylo oprávněné, ale musíme si uvědomit, že Estonci i Norové hrají hodně dlouho spolu, mají hráči ze špičkových lig. Estonci mají první dvě lajny ze švédské, finské ligy. Balancovali jsme na hraně, ale ty zápasy jsme urvali. Tam se ukázala síla tohoto mančaftu, dneska jsme to doválčili.

Jak jste se po semifinále s Finy dávali dohromady?

Měli jsme večeři, relativně dobrou, protože tentokrát bylo víc masa než těstovin. To nám možná dodalo sílu. (úsměv) Šlo se dřív spát, deset se nás vystřídalo na ultrazvuku a na masážích. Speciální porada ani nebyla, se Švýcary jsme odehráli asi milión zápasů, nebylo čím se překvapit. Rozhodovalo, kdo chtěl víc. Nevím, jestli se na nich podepsala únava, protože první lajna odehrála polovinu semifinále se Švédy, dneska tam zase museli být skoro polovinu času. Ale my chtěli víc, za každého stavu.

Došlo při vyhlášení i na slzy?

Došlo a možná ještě další budou.

Už tušíte, jak budou vypadat oslavy?

Já si asi sednu do šatny a budu si promítat mistrovství, možná i tu celou stovku zápasů. Dám si něco na party a pak samozřejmě doma s rodinou, s přítelkyní a kamarády. Ale to se nedá plánovat, bude to spontánní.

Dá se tento bronz srovnat se stříbrem z roku 2004?

Tam nám nahrálo rozlosování, Švýcaři si mysleli, jakou mají kliku, když jdou v semifinále na nás… Tam to bylo stříbro, tady bronz, ale zase to přišlo po delší době. Možná si ho budeme cenit i víc. Já bych to ale nesrovnával.