Článek
V jakém rozpoložení do země úřadujících mistrů světa vyrazíte?
Nábojů v zásobníku našeho sebevědomí máme dost. Výhra Tatranu v minulém ročníku Champions Cupu, postup Mladé Boleslavi do finále toho aktuálního, na reprezentační úrovni výhra nad Švédy před rokem právě v Malmö… Stačí zmáčknout tu spoušť v pravý čas.
Jenže na posledních dvou turnajích Euro Floorball Tour jste ze šesti zápasů vyhráli jediný.
Je pravda, že jsme chtěli lépe navázat na ten loňský turnaj v Malmö, ale nepovedlo se nám to. Přišlo mi, že ty dva turnaje byly bez většího náboje, zkoušeli jsme různé taktické a týmové věci a už se těšíme na šampionát s vírou, že to bude zase dobré.
Stoupl s úspěchy, které jste zmínil, respekt Švédů k českému florbalu?
Lehce ano, ale stále jsou si jistí sami sebou. Vnímají nás, nějaké věci měnili, ale v jejich očích jsou stále ti nejlepší. I to bych chtěl změnit a ukázat jim, že jejich čas už odešel.
Na úvod ale čeká český tým příští sobotu Norsko už bez legendárního Ketila Kronberga. Jak silný tým bude po generační obměně?
Ketil byl tělo a duše toho týmu, skončila i většina kluků o něco mladších, tak úplně nemám povědomí, jak na tom budou. Spíš si myslím, že Němci jako náš třetí soupeř budou na vzestupu, tam vidím možná i větší nebezpečí.
Další krok jste učinil i vy, když jste po světovém šampionátu ve Švýcarsku vloni přestoupil do hvězdné švédské Storvrety.
Přesně tak, chtěl jsem zase o kousek dál, do nejlepší soutěže, potkávat se s nejlepšími týmy, i když už to není takový odskok od zbytku florbalového světa.
V čem vás angažmá v týmu úřadujícího mistra posunulo?
Jedna věc je výkonnost a schopnost adaptace na vyšší intenzitu zápasů i nějaké dovednostní věci. A pak je to mentální nastavení týmu, který má nejvíc titulů ve švédské lize, vede nás florbalová legenda Mika Kohonen, takže je stále se co učit. A ty získané zkušenosti jsou jeden z důvodů, proč jsem tam šel.
S některými spoluhráči se potkáte i na mistrovství světa. Už probíhá nějaké hecování?
Ve Švédsku se kluci často spolu v zápasech špičkují, mluví spolu, takže to tam probíhalo. A teď v pondělí jsme se ještě potkali po posledním zápase, tam se to úplně odšpuntovalo. Takže to bude výživné, ale samozřejmě nejen se švédským týmem.
Jaký je dlouholetý nejlepší hráč světa Kohonen jako trenér?
Především úspěšný. Má dvě sezony jako hlavní kouč a dva tituly.
Ondřej Němeček mezi trenérem Jaroslavem Berkou (vlevo) a spoluhráčem Adamem Hemerkou.
Byla pro vás adaptace na švédskou ligu a život snazší tím, že ve Storvretě absolvujete už své třetí angažmá v této zemi?
Nebyl to takový skok. Obecně i životní věci jako bydlení nebo povolení k pobytu bylo snazší, když víte, do čeho jdete. A také pomohlo, že tam je Filip (Langer), který už je z poloviny Švéd. (úsměv)
Florbal jste chtěl skloubit i se studiem, případně prací. Daří se?
Momentálně dodělávám školu, studuju na České zemědělské univerzitě. V minulé sezoně jsem ve Švédsku pomáhal u dětí, ale letos se věnuju škole intenzivněji a teď přípravě na šampionát, takže po něm si budu hledat nějaké možnosti zaměstnání.
