Článek
Těšíte se na šampionáty pořád stejně, nebo už je to trochu rutina?
Těším se dost, hraje se jednou za dva roky, tak je to taková vzácnost. Navíc myslím, že máme dobře poskládaný tým a šanci napravit si pošramocenou reputaci z minulého mistrovství (sedmé místo – pozn. red.).
V kádru jsou už i hráči o patnáct let mladší než vy. Máte si s nimi co říct?
Jiné je, že si ze mě víc a víc dělají srandu. Ale myslím, že se umím dostat do jejich myšlení a zábavy, i v Tatranu máme podobnou věkovou strukturu. Samozřejmě jsem vnímal, že za mnou je obrovská díra, druhý nejstarší byl osmadvacetiletý Tomáš Sladký. Díky Milanu Fridrichovi se teď zdvojnásobil počet třicátníků, tak jsem rád, že tolik nevyčnívám. (úsměv)
Pracujete na manažerské pozici ve společnosti Ernst & Young, čerstvě jste také otcem. Je čím dál těžší spojit rodinný, pracovní a sportovní život?
Naštěstí mám velmi chápavou přítelkyní, která to bere tak, že florbal je mojí součástí, a kdyby mě nějak omezovala, asi bych nebyl šťastnej. To patří k pohodě rodiny, já se zase musím snažit, aby nebyla ona nešťastná. Snažím se najít co nejvíc času, abych byl s ní i naší šestitýdenní dcerou, i když je to náročnější. Ale Fríďa má už dvě děti a také to zvládá…
Po dlouhé době klesla vaše váha pod sto kilo, to je důsledek náročného životního stylu?
Měli jsme úmornou letní přípravu a pak jsem se s kondičním trenérem Martinem Košťálem dohodl na individuálních kondičních trénincích. A změnili jsme i stravu, omezil jsem jakýkoli přísun sacharidů. Žil jsem v podstatě na vajíčkách, zelenině a masu. Měl jsem absťák na sladké, ale jinak dobrý. Dolů šla dvě kila týdně, až jsem se dostal pod stovku. To už mi přišlo moc, kalhoty od obleku na mně divně visely. Teď mám kolem 101 a zase jím normálně, takový byl plán, aby mě to před šampionátem nevykolejilo.
| Kafkova „nej“ na mistrovství světa |
|---|
| Nejhezčí zápas: Švýcarsko - ČR 3:5 (MS 2004) |
| „Semifinále mistrovství světa 2004 ve Švýcarsku. Jednak to byla první medaile a jednak byl ten průběh úplně fantastický. Hráli jsme v nepřátelské atmosféře, osm tisíc švýcarských diváků v hledišti a proti nám namyšlení Švýcaři, kteří už se viděli ve finále. Průběh byl napjatý, vyrovnaný a najednou se Marek Dvořák, který nikdy nestřílel, minutu a půl před koncem položil do střely, Byla to asi jedna z největších radostí, přitom na průběh samotného zápasu si vůbec nevzpomenu, jen na tu poslední dvouminutovku." |
| Nejhorší zápas: Česko - Švýcarsko 4:5 v prodl. (MS 2008) |
| „Fakt jsme se chtěli rozloučit s domácím šampionátem, na kterém jsme podle mého názoru hráli dobrý florbal, byli naprosto skvělí diváci a strašně jsme si to užili, medailí. Bohužel ten zápas o bronz byl smolný. Před koncem vyrovnal střelou, kterou jsem možná mohl mít, Matthias Hofbauer. V prodloužení byl kousek do nájezdů a věřím, že v nich bychom je porazili." |
| Nejpovedenější šampionát? MS v Česku 2008 |
| „Nemůžu asi být úplně objektivní. Mnohdy ani nevnímám, jak funguje organizace. Ale vnímám, jaká je divácká kulisa a šrumec okolo. A to jsme zažili tady v Česku. To byl zážitek, kterému se pro nás nic nevyrovnalo." |
