Hlavní obsah

Ani rána do hlavy českou oporu nezastavila. I kdyby bolela desetkrát víc, z boje neuteču, říká

Byl jasnou hvězdou zápasu, finské střelce přiváděl k beznaději. Ani tvrdý kopanec do hlavy na začátku zápasu gólmana českých florbalistů Lukáše Bauera nerozhodil a do posledních vteřin držel naděje týmu na postup do finále. Po prohře 2:3 s domácími Finy ale i mladoboleslavský brankář opouštěl plochu Hartwall Areny zklamaný.

Foto: Barbora Reichová/Český florbal

Zklamaný Lukáš Bauer sedí na mantinelu na konci prohraného semifinále s Finskem.

Článek

Helsinky (od zvláštního zpravodaje) – Střela Samiho Johanssona schovaná v houštině těl dokonala obrat obhájců zlata. Mladý český tým jim po většinu zápasu dokázal být vyrovnaným soupeřem, na čemž měl velkou zásluhu právě Bauer.

Dá se vůbec popsat, jak moc bolí porážka v poslední minutě po takovém výkonu?

Hrozně moc. Věřili jsme, všech pětadvacet třicet lidí tady, že ten zápas zvládneme. Byli jsme dobře takticky i fyzicky připravení, bohužel jsme neproměnili naše šance, což jsme si říkali, že musíme být efektivní, protože jich moc mít nebudeme. Jako vždycky na konci zápasu to tam někde proletělo… Mrzí to hrozně moc.

Rozhodující střelu jste asi moc neviděl…

Já tušil, že bude střílet, protože Johansson je fantastický hráč. Známe ho, buď to shazuje, ale my byli tak dole, že tam nebylo moc místa. Měl jsem před sebou tři lidi a jen cítil, jak mi ta střela škrtla o rukáv. Neviděl jsem jí, bohužel.

Taktika hrát z obrany a na brejky vám přitom dlouho vycházela, Finové byli viditelně opaření.

Zahráli jsme podle mě fantastický zápas, určitě jedno z nejlepších semifinále, co jsme proti Finům kdy hráli. Dobrý výkon do obrany, občas nějaký brejk, ale primárně fantastická obrana… Bohužel jsme neproměnili naše šance a na to dojeli.

Po jednom ze zákroků jste si radostně zapumpoval rukou, sám jste musel cítit, že tým držíte.

Jo, dělám to docela často. Fakt jsem si ten zápas hrozně užil. Semifinále mistrovství světa se nehraje každý den, já jsem věřil, že to zvládneme. Bohužel to nestačilo.

Foto: Martin Flousek/Český florbal

Česká opora Lukáš Bauer v semifinále s Finskem.

Přitom v první třetině jste byl otřesený po ostřejším kontaktu s finským soupeřem. Nebál jste se, že zápas nedochytáte?

Já mu šel pod nohy, on mě nějak nakopl, pořádně ani nevím, jak, musím se na to podívat. Je to jen roztržený ret a bolavá hlava, jinak nic. V semifinále mistrovství světa se kvůli něčemu takovému neodstupuje z boje. To mě ani nenapadlo, a i kdyby mě hlava bolela desetkrát víc, tak tam zůstanu.

Užil jste si po vlažné kulise předchozích zápasů desetitisícovou návštěvu v Hartwall Areně?

Samozřejmě. Sice fandili hlavně Finům, ale atmosféra byla dobrá skoro po celý zápas. I když myslím, že diváky ta naše první třetina zkrotila a utišila. Ale já mám tyhle zápasy hrozně rád a v takové atmosféře a nádherné hale je to fantastické. Jediné, co to kazí, je ten výsledek…

Jak těžké bude teď setřást zklamání a připravit se na sobotní zápas o bronz se Švýcarskem?

Bude to asi těžký, samozřejmě. Ale my sem přijeli pro medaili a výkony stupňujeme. Dneska jsme sehráli nejlepší zápas na turnaji, a i když to nestačilo, věřím, že v sobotu se vrátíme plní sil a Švýcary rozebereme.

Související témata: