Článek
Cílem iniciativy Zdravý hráč je rozvíjet vztah hráčů videoher k pohybu. Vy se v projektu angažujete jako odbornice na cvičení. Já se nejprve zeptám na to, jestli vy sama hrajete počítačové hry?
(smích) To je dobrá otázka, já jsem ji už dostala. Dřív jsem hrávala, ještě když jsem byla na základce. Scházeli jsme se s kamarády a hráli, protože online se tehdy ještě nepařilo. Dnes už ale ne. Spíš tuhle tématiku řeším s dcerou, které je deset. A ty děti na tom dnes vyrůstají, takže se k tomu dostávám spíš z pohledu rodiče. Proto řešíme i její pohyb a nějakou koordinaci s tím, že hraje hry u počítače nebo na mobilu.
Jakým způsobem se vy konkrétně do iniciativy Zdravý hráč zapojíte? Budete se zúčastnit plánovaných akcí a osobně se s hráči setkávat?
Můj záměr je určitě se s hráči setkávat osobně a pracovat s nimi na bázi osobního tréninku, s profesionály i amatéry. Tohle všechno ale ještě ukáže vývoj celého projektu. Zatím se všichni seznamujeme mezi sebou, dáváme vědět veřejnosti, že ta iniciativa tady je, a ukazujeme, jaký je náš záměr. A sami teď čekáme také na nějakou odezvu od hráčů.
Na tiskové konferenci k iniciativě jste nedávno říkala, že se těšíte na práci s pro vás vlastně úplně novou skupinou lidí, tak na co konkrétně se nejvíc těšíte?
Pro mě je to vlastně úplně nová výzva. Já jsem od malička sportovec a nikdo mě nikdy ke sportu nemusel nutit. A pro mě bude hrozně zajímavé motivovat k pohybu lidi, pro které ten sport není úplně přirozeně to, co by chtěli dělat. Já určitě nemám tendenci hráče za to odsuzovat a říkat, že pořád sedí u počítače. Protože já tomu jejich nadšení pro virtuální svět naprosto rozumím. Každý můžeme mít nadšení někde úplně jinde. Pro mě bude obrovská výzva ukázat těm lidem, že pohyb může být také obrovsky zajímavý a že to může být zábavná hra.
Zuzana Kubáňová se v iniciativě Zdravý hráč angažuje jako odbornice na pohyb
Jak to chcete udělat?
Určitě jim nebudu nastavovat standardní tréninky, které nastavuji třeba vrcholovým sportovcům. Takový lidé už musejí být nějakým způsobem motivovaní a pro ně je to často nutná dřina. Počítačovým hráčům se spíš budu snažit ukázat, že ve sportu je hodně zábavy a hravosti. Nedávno jsme například s projektem spustili soutěž, kde nabádáme hráče k tomu, aby udělali deset kliků a poslali nám video. Já mám celý život ráda sportovní i pracovní výzvy, a proto mi tahle iniciativa připadá super.
Pojďme se přesunout ke konkrétním záležitostem, které se týkají cvičení. Jaký je podle vás nejvhodnější druh tréninku pro hráče počítačových her?
Ono tohle nejde říct úplně obecně. Já nemám ráda takové ty dogmata, kdy se řekne, že něco se smí a něco ne, jak ve cvičení nebo ve stravě. Každému také může vyhovovat něco jiného. Pro někoho bude vhodná jízda na kolečkových bruslích. Někomu zase může stačit zacvičit si v parku někde u lavičky. Proto já bych se ráda s těmi hráči osobně setkala. Zeptala se jich na to, co v životě dělají, co je kromě her baví a jak vlastně nakládají se svým volným časem. Rozdílný přístup také bude k profesionálním esportovým hráčům a k někomu, kdo hraje videohry ve svém volném čase a u toho dělá nějaké další aktivity.
Moje další otázka se týká profesionálních esportových hráčů. Myslíte si, že dobrá fyzická příprava může ovlivnit i jejich výkony u počítače?
Určitě ano. My jsme o tom vedli s nimi už nějaké rozhovory, kdy jsme se ptali na to, jakou roli pro ně v tréninku hraje sport. Ale je potřeba si uvědomit, že pro sportovní profesionály je pohyb priorita. I relaxace a regenerace do jejich tréninku nutně patří a je velmi důležitá, ale zaujímá v celkovém objemu tréninkového plánu menší část než samotný fyzický trénink. Pro esportové profesionály to, co se týče pohybu, je spíše naopak. Pro ně je ten sport vlastně něco navíc k tomu jejich běžnému tréninku u počítače, k taktické přípravě atd. Pohyb je pro ně ale nesmírně důležitý k tomu, aby předešli problémům se zády, ztrátě koncentrace atd.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Stejně tak je pohyb důležitý z hlediska psychiky, dobře funguje i jako prevence vůči syndromu vyhoření, o kterém se v souvislosti s esportem hovoří čím dál častěji. Souhlasíte?
Určitě. Endorfiny úzce souvisejí s fyzickou aktivitou a co se týče udržení pozornosti má výkon v náročném turnaji velkou spojitost s tím, jak je člověk celkově fyzicky zdatný.
Proč je pro výkon ve hrách důležitý silný střed těla?
To má právě spojitost s tou bolestí zad, o kterém jsem mluvila. To jsou hluboké vnitřní svaly, které drží stabilitu celého těla. To není o nějakém sixpacku nebo buchtách na břiše. I z vrcholového sportu je známo několik případů, kdy ty sportovci vypadali hrozně namakaně, ale v okamžiku, kdy přestali vrcholově sportovat, tak se v uvozovkách rozsypali, protože zanedbávali specifické tréninky na hluboké vnitřní svalstvo. Takže i pro hráče počítačových her, kteří sedí u počítače, je nutné pracovat na středu těla, odtamtud se totiž větví plně všechny ty svalové řetězce.
Vy jste několikanásobnou mistryní světa v recketlonu. To znamená, že musíte mít vynikající postřeh. To může být pro profesionální hráče stříleček alfou a omegou úspěchu. Co byste jim poradila, jak by ho měli trénovat.
Já myslím, že právě všechny tyhle raketové sporty jsou právě na postřeh úplně skvělé. Člověk vlastně v danou chvíli ani nemusí tušit, že to trénuje, ale trénuje to s každým odpalem. S vlastní zkušenosti vím, že když jsme se po delší fyzické přípravě vraceli na kurty, zjišťovali jsme, že nám najednou postřeh chybí. Je pravda, že to není úplně jednoduše trénovatelná záležitost, ale esportovým hráčům bych jakoukoliv hru s raketou vřele doporučovala.
